Pátek, 2. března / Mladen Dragoljović

Ve Federaci Bosny a Hercegoviny (BaH) oslavují 1. března jako Dne nezávislosti BaH, který posle názoru politických stran v Republice Srbské (RS) je datem, kdy začala krvavá válka v BaH.  Již po celá léta se okolo tohoto data v bosenském parlamentu lámala kopí stejně jako mezi běžnými občany, ale pořád se zapomíná na skutečnost, že toto datum jako oficiálně uznávaný a legalizovaný svátek Bosny a Hercegoviny neexistuje. „Tento takzvaný svátek, který slaví na polovině území Bosny a Hercegoviny, je především nezákonný, protože postup, při kterém se referendum 29. února a 1. března 1992 konalo, byl zcela nedostatečný. Podle SNSD (Svaz nezávislých sociálních demokratů) dnešní Bosna a Hercegovina nevznikla ani v roce 1945 ani v roce 1992. Byla vytvořena až Daytonskou mírovou dohodou.“ To řekl člen hlavní rady SNSD Srdjan Mazalica. Uvedl, že 1. března je v podstatě datum, které znamená rozpad a ne svátek nezávislosti Bosny a Hercegoviny. Mazalica říká, že takový vztah Federace BaH k tomuto takzvanému svátku varuje Republiku Srbskou, aby v parlamentu Bosny a Hercegoviny všechno pro zachování hlasování podle národnostních entit.

Zdůraznil, že tento mechanismus není překážkou demokracie, ale je to mechanismus, který brání, aby rozhodnutí byla přijata bez souhlasu jednoho konstitutivního národa v Bosně a Hercegovině.

„Tehdy se Srbové jako konstitutivní národ referenda vůbec neúčastnili, což znamená, že mu neposkytli žádnou legitimitu. Na to všechno tehdejší politici, Chorvaté a Bošňáci, jednoduše zapomněli a prakticky v té chvíli začala válka“, řekl Mazalica.

Poslanec SDS v Národním shromáždění Republiky Srbské Nenad Stevandić řekl, že 1. března je obyčejné datum a žádný svátek, protože nemá oporu ani v jednom zákonu v v právním systému Bosny a Hercegoviny.

„Pokud se to slaví v polovině BaH, pak stejné právo má i druhá polovina, a my budeme vědět, kdy bude náš Den nezávislosti. Pokud ho budou i nadále slavit, nejlepší a nejrychlejší bude, když to povedeme k tomu, že i Republika Srbská získá svůj Den nezávislosti, ať se to někomu líbí nebo ne“, říká kategoricky Stevandić. Zoran Djerić, poslanec Národního shromáždění RS za PDP, má názor, že se v Republice Srbské mohou ctít pouze ty svátky, které byly odhlasovány zákonnou cestou.

„Oslavy 1. března jako Dne nezávislosti BaH jenom prohlubují krizi a vztahy v Bosně a Hercegovině. Republika Srbská nikdy neuzná žádné datum jako svátek, pokud to nebude mít oporu v zákoně, i kdyby to nakrásně byl i nějaký Den nezávislosti“, řekl Djerić. I pro poslance DNS v parlamentu Bosny a Hercegoviny Petera Kunića bylo vyhlášení nezávislosti Bosny a Hercegoviny nezákonné a nelegitimní, protože k němu došlo za

nesouhlasu Srbů jako konstitutivního národa

„Pro srbský lid to znamenalo popření existence Srbů v Bosně a Hercegovině. Proto my v Srbské nikdy neuznáme toto datum jako svátek, jak ho slaví ve Federaci BaH“, řekl Kunić.

Federace BaH slaví 1. březen jako Den nezávislosti, protože tehdy, před dvaceti roky proběhlo referendum, ke kterému se dostavilo něco kolem 63 procent obyvatelstva a pro nezávislost hlasovalo 62,68 procent. Srbští představitelé před referendem upozorňovali, že výsledky neuznají a že toto referendum nebude legitimní, protože se ho nezúčastní jeden konstitutivní národ.

Nikola Koljević, bývalý člen Předsednictva BaH, Miodrag Simović, místopředseda vlády a Petko Čančar, předseda Komory občanů ve Sněmovně tehdejší Svazové republiky Bosny a Hercegoviny, na tiskové konferenci upozornil, že žádný zástupce srbského národa v orgánech Bosny a Hercegoviny se nebude podílet na přípravě a realizaci nadcházejícího referenda o nezávislosti Bosny a Hercegoviny.

Přestože pozice srbských zástupců byla jasná, Bošňáci a Chorvati uspořádali referendum, které bylo pouze jedním ze spouštěčů války v BaH.

Vražda v Baščaršiji

Na den, kdy bylo vyhlášeno referendum, v odpoledních hodinách známý sarajevský kriminálník a později válečný velitel Ramiz Dalalić Čelo střílel v Baščariji na srbskou pravoslavnou svatbu a zabil Nikolu Gardoviće. Podle názoru srbských historiků, toto byl druh vzkaz, že pro Srby v Bosně a Hercegovině není místo. Delalić později před kamerou přiznal, že střílel na Gordanoviće, ale nikdy za tento zločin nebyl ve vězení. Po válce pokračoval coby kriminálník1/ a 27. března 2007

byl v Sarajevu zabit. Jeho vrazi stejně jako objednavatelé této vraždy nebyli nikdy odhaleni.

^1/ podle mnoha pramenů (J. Elsässer a další) upozornili na důvěrný vztah Delaliće s muslimských prezidentem BaH A.Izetbegovićem a na Delalićovu vedoucí úlohu v zpravodajských a teroristických strukturách Federace Bosny a Hercegoviny. O jeho zabití pak mluví jako o konci muže „který měl hodně na svědomí a mnoho věděl“.

Zdroj: http://www.fokus.ba/nov/index.php?option=com_content&view=article&id=23749:slave-poetak-rata-&catid=18:u-fokusu&Itemid=153 překlad nk