| Dvacáté výročí útoku na tuzlanskou kolonu |
 |
 |
|
Sobota 26. května 2012
zhruba 200 motorových vozidel a přibližně 600 důstojníků a vojáků, provedli 15. května 1992 příslušníci místní teritoriální obrany a policie, za pomoci polovojenských jednotek „Zelené barety“. Podle ujednání o pokojném stažení JNA z území BaH a na základě dohody mezi velitelem kasáren plukovníkem Mile Dubajićem a místními lídry, měla evakuace začít v 15 hodin. Místní lídří však zinscenovali spor kolem předání části zbraní teritoriální obraně Tuzla.
Později se ukázalo, že to bylo součástí plánu pro rozmístění ostřelovačů na trasu konvoje JNA a lokalizaci léčky.
To, že útok na kolonu JNA byl předem dobře naplánován a připravován, ukázaly i bariéry na silnicích, vykopané příkopy, vystavěné úkryty, umístění protitankových „ježků“ a „křížů“ na silnici a vytažení nášlapných min na provazech.
Dobře naplánovaný masakr
Po jednáních, kdy bylo dosaženo kompromisu, evakuace kasáren začala v 19 hodin. V okamžiku, kdy poslední třetina koleny projížděla ze Skojevské ulice křižovatkou Brčanska malta, byla na kolonu z okolních budov a úkrytů zahájena palba střelnými zbraněmi, pancéřovými pěstmi a jinými zápalnými prostředky.
Na místě v plamenech a explozích ztratilo život 32 vojáků, a zranění byla taková, že další den v nemocnici bylo možné identifikovat jen sedm obětí.
Ostřelovači nejdříve stříleli na řidiče vojenských vozidel, aby je zastavili a zablokovali další průjezd, a pak na vojáky a zdravotníky, kteří takto obklíčeni byli snadným terčem.
Příslušníci teritoriální obrany Tuzla pak chodili podél zastavené kolony a zraněné vojáky ve vozidlech brutálně likvidovali. Na cestě do nemocnice v sanitních vozidlech bylo zabito 17 zraněných ranami kladiva do čela, těla ostatních byla během noci odvezena na městské smetiště a zasypána buldozerem.
Na audio záznamech je zaznamenán hlas velitele v Operativním štábu veřejné bezpečnosti Tuzla, Iliji Jurišiće, jak dává rozkaz k útoku na kolonu, přičemž říká „střílej“ a „nevoď“, z čehož se usuzuje, že nechtěl zajatce.
Žádná spravedlnost pro oběti
V případě „tuzlanské kolona“ haagský tribunál určil pro 4 osoby označení „A“, což znamená, že na základě doložených důkazů bylo stvrzeno, že existuje trestný čin válečného zločinu a dostatek důkazů ke stíhání těchto osob.
Státní zastupitelství BaH však v prosinci 2009 přerušilo vyšetřování proti válečnému starostovi Tuzly Selimu Bešlagićovi a dalším v případě „tuzlanská kolona“.
Vysoký funkcionář na ministerstvu vnitra BaH Ilija Jurišić byl rozsudkem prvního stupně Městského soudu v Bělehradě odsouzen v září 2009 na 12 let vězení za válečný zločin v Tuzle. V roce 2010 byl však tento rozsudek Odvolacím soudem v Bělehradě zrušen. Současně probíhá nový proces u Zvláštního soudu v Bělehradě.
Jurišić byl v první soudní instanci Městským soudem uznán vinným a odsouzen za použití nepovolených prostředků v boji.
Je stíhán za to, že jako velitel oddílů ministerstva vnitra a vedoucí Operativního štábu veřejné bezpečnosti Tuzla nařídil bosňačko-chorvatským jednotkám jako velící důstojník útok na kolonu JNA, která se pokojně stahovala z města.
Opakovaný soud s Jurišićem začal u Zvláštního soudu v Bělehradě, v červenci 2011.
Největší počet příslušníků JNA zabitých v Tuzle, v částí města Brčanska Malta, byl pohřben na městském hřbitově Pučile.
Dle rozsudku senátu prvního stupně pro válečné zločiny Městského soudu v Bělehradě v procesu proti Jurišićovi bylo tehdy zabito 50 příslušníků JNA, zničena byla i zřetelně označená sanitní vozidla, a nejméně 44 osob bylo zraněno.
Pramen: http://www.nspm.rs/hronika/dve-decenije-od-napada-na-tuzlansku-kolonu.html překlad NK
video – začátek přepadení:
http://www.youtube.com/watch?v=nxfcfcPbjx4
http://www.youtube.com/watch?v=l_3JypXoFUI |
