Sobota, 27. října 2012

Vývoj událostí po našem vystoupení na autogramiádě Madeleine Albrighotvé, rozené Marie Jany Korbelové (Körbelové), nabírají na nečekaných otáčkách. Nejenže vzbudil velký ohlas v našem mediálním prostoru, kde jen kamenné vydavatelské domy se objektivnímu popsání incidentu vyhýbají. Dokonce i některá nezávislá internetová média nám podsouvají prosrbskou zaujatost, či dokonce nás jeden pan šéfredaktor nazval „prosrbskými propagandisty“.

My jsme ale chtěli, aby paní Albrightová veřejně nesla osobní zodpovědnost za svou politiku notorického porušování mezinárodního práva (agrese proti Jugoslávii bez mandátu OSN), porušení dohod platných v Evropě po druhé světové válce (viz závěrečné dohody z Helsinek, charta NATO, dohoda z Kumanova, rezoluce č. 1244 RB OSN atd.).

Protože loni před našimi veřejnými protesty na Foru2000 se humanitární bombardér Václav Havel a jeho bombardovací kamarádka Madeleine Albrightová skrývali, chodili zadními vchody a dělali všechno proto, aby se s kritiky své bezohledné politiky nesetkali tváří v tvář, museli jsme na to letos jinak.  Byli jsme slušní a mírní do chvíle, než Albrightová, důvodně podezřelá z válečných zločinů a zločinů proti světovému míru, nezačala vyvádět a její amatérská ochranka nás a přítomné novináře fyzicky napadat.  Albrightová reagovala, jak reagovala, a my jsme se zděšením sledovali, jaká že to „osobnost“dlouho formovala a řídila zahraniční politiku nejmocnější země světa.

Mezi odbornou intelektuální veřejností jsme se setkali s pozitivní odezvou. U nás i v zahraničí, o Srbsku snad ani nemusíme psát. Jedna srbská roková kapela dokonce nazvala svoje nové turné „I love Czech Republic“. Jsme rádi, že naše vystoupení přitáhlo pozornost k otázce mafiánského kvazistátu Republiky Kosova, okupovaného území jižních srbských provincií Kosova a Metochie a na otřesné podmínky, v kterých musí žít zbytky nealbánckého obyvatelstva. Přitom nejde jen o Srby!

Kosovsko-albánští extrémisté, kterým Albrightová s tehdejším prezidentem Clintonem a jeho manželkou věnovali území suverénního státu, které dobyli surovou agresí, považují náš slušný protest za útok na zasloužilou porodní bábu jejich narkostátu. Zmobilizováni pražskou pobočkou jejich Cosa Nostry se ozvali z Prištiny i z Německa.

Z Prištiny nám napsali o našich internetových stránkách jako o Miloševićově propagandě. Trochu směšné, když naše stránky nevycházejí ani albánsky, ani anglicky a ti, co nám píší, česky zjevně neumějí.  Ostatně, český čtenář www.koovoonline.cz si může sám udělat představu, do jaké míry jsme propagandisté. Ale dobrá, berme to jako kritiku, byť z druhé ruky. Někdy pro pobavení českého publika otiskneme něco z kosovsko-albánského tisku či z učebnic pro nebohé albánské děti.

Jeden mladý albánský diskžokej poučuje Čechy a Moravany na internetu, že Albánci jsou vlastně Illirové, zatím zapomněl na Dardany, další národní mýtus, a že na celé území západního Balkánu mají tady Albánci jako jediní svá nezadatelné práva. Ostatně tyto a podobné pavědecké bláboly se šíří v kosovsko-albánských médiích a školních učebnicích jako fakt. Protože jako zhmotnění své pravěké přítomnosti uvádějí albánští „vědci“ kulturní artefakty střední doby bronzové, a ty se hojně nacházejí i na našem území, musíme tváří tvář těmto skutečnostem jen litovat, že naše předky už předtím nevystěhoval Hitler s Baťou do Patagonie. Mohli jsme už být dávno v Patagonii aklimatizováni, vyrábět pro Baťu z argentinské hovězinky a Albáncům na jejich svatém území, na které mají přece své nezadatelné právo, nijak nezaclánět.

Další útok na naše sdružení je však nebezpečnější. Ukazuje, jak to kosovsko-albánské narkomafii a jejím lidem „myslí“. Inzerentovi P. K., jehož telefonní číslo je uvedeno v inzerátu na knihu profesora Dolečka, uveřejněném na titulní straně našeho webu, zavolal včera anonym. Pěknou němčinou  vyhrožoval smrtí jmenovitě všem, o kterých se dozvěděl, že jsou našimi členy. „Však já tě dostanu!“ křičel mafián nakonec i na pana P. K. Ten se neudržel a počastoval mafiánského telefonistu nezdrženlivými německými výrazy a zavěsil. Věc jsme oznámili německé telefonní společnosti jako „teror po telefonu“ a německá společnost předala oznámení policii. Nám na oplátku označila volajícího. Je jím vedoucí autoservisu Car Comfort GmbH. na okraji Stuttgartu Fatmir Haskaj, Ringstrasse 134, D-70839 Gerlingen. Pan Haskaj pochází z kosovského města Peć. Firma, v které pracuje, byla založena v roce 2003. Podobné firmy jsou často „pračkou“ mafiánských peněz a mafiánskou investicí do legálního byznysu. Pro tyhle lidi paní Albrightová pracovala a možná ještě pracuje. A nám tu bude vydávat v Argu pohádky o zimní Praze a o svém nevinném dětství a na autogramiádách štvát na nás ochranku.

Omlouváme se panu Haskajovi za zveřejnění jeho jména a provozovny. Pane Fatmire, vezměte to, prosím, jako reklamu a typ třeba na právě aktuální výměnu letních pneumatik za zimní.

Redakce www.kosovoonline.cz