Děkujeme všem dárcům
za finanční prostředky pro
občany vytopených srbských
měst Obrenovac a Krupanj.
Bylo vybráno přes 27 000 Kč.
Za ně jsme pořídili
polštáře a přikrývky
pro nejchudší z vyplavených.
Děkujeme i za dar školních brašen.
Zde si můžete prohlédnout foto
z předávní vašich darů.
Ještě jednou díky za vaši štědrost.



Právě připojeni - hostů: 179 

DOPORUČENÉ KNIHY

Alexander DORIN

SREBRENICA





Právě (19.12.2013) vyšla výborná kniha.

Alexander Dorin, Švýcar s jihoslovanskými kořeny, odhaluje snad největší mediální a politický podvod, který byl na nás dosud spáchán. Českému čtenáři přináší mnoho otřesných faktů a dosud chybějících informací. Kniha zároveň nepřímo ukazuje na hanebnou úroveň české mediální scény. Její čtení nedoporučujeme zarytým pravdoláskařům. Mohla by u nich vyvolat silnou depresi či infarkt.

Po přečtení se budete na svět dívat docela jinak.

Cena: 330 Kč + poštovné+balné



Objednávky na:

http://www.amabilis.cz/botanika/eshop/0/0/5/125-SREBRENICA




DOPORUČENÁ KNIHA:



Prof. Dr. Rajko Doleček

Necenzurované obrazy II.





Kniha plná faktů z nedávné historie Evropy, jejichž zveřejnění se mnohým mocným dnešního světa nelíbí. Ukazuje na pravé viníky posledních balkánských válek a krvavého rozpadu Jugoslávie. Čtení této knížky vás nenechá lhostejnými.




Visits today: 51
Visits total: 428117
  • Kosovo
  • Kosovo
  • Kosovo
  • Kosovo
Srbský politik, nekompromisní a ostrý řečník, který strávil téměř dvanáct let ve vězení haagského tribunálu pro bývalou Jugoslávii – Vojislav Šešelj. Nedávno poskytl ParlamentnímListům.cz, jako jedinému českému médiu, obsáhlý a otevřený rozhovor. Na svobo Tisk Email

Sobota. 28. února 2015 / rozhovor vedl Radim Panenka



Srbský politik, nekompromisní a ostrý řečník, který strávil téměř dvanáct let ve vězení haagského tribunálu pro bývalou Jugoslávii – Vojislav Šešelj. Nedávno poskytl ParlamentnímListům.cz, jako jedinému českému médiu, obsáhlý a otevřený rozhovor. Na svobodu dočasně propuštěný politik hovořil nejen o své kauze, komentoval srbskou politiku, světové dění včetně činnosti USA a Ruska a nevynechal ani Česko a našeho prezidenta Miloše Zemana či pohled na exprezidenta Havla.

Skoro dvanáct let jste strávil ve vězení haagského tribunálu. Jak v tuhle chvíli očekáváte, že Váš případ dopadne? Padne v dohledné době rozsudek, anebo jak říkají kritici, se Vás jednoduše zbavili, aby to nemuseli dál řešit?

Především chci říci, že já o tom nepřemýšlím. U haagského soudu jsem dosáhl toho, čeho jsem chtěl – a vyhrál jsem. A mnozí lidé jsou přesvědčeni o tom, že jsem skutečně vyhrál. Jaký bude jejich rozsudek, je naprosto bezvýznamné. Jakýkoliv bude, nebude založen na právu, protože já jsem jim rozmetal všechny důkazy a roznesl všechny falešné svědky. Trvalo to trochu déle, než jsem očekával, ale nejsem ani trochu nespokojen. Já myslím, že jsem dosáhl dobrého výsledku a jsem na ten výsledek hrdý.

Hovořil jste o tom sice nesčetněkrát, nicméně co Vy si myslíte o tomto tribunálu a jeho úloze obecně?

Haagský tribunál je globální nástroj, který byl vymyšlen, aby soudil ty, kteří se postaví proti americkým geostrategickým zájmům. Aby se to, samozřejmě, mohlo uskutečnit, musely se na Balkáně objevit nějaké velké zločiny. A dva největší byly Vukovar ve Slavonii a Srebrenica v Bosně. A ukázalo se, že to vše bylo objednáno zvenčí. Mně se během mého procesu podařilo zcela odhalit to, že západní zpravodajské služby platily konkrétním lidem, kteří páchali ty zločiny, a jejich jména jsem uvedl. A nyní, co je cílem Američanů? Cílem Američanů bylo mít nějaký instrument, kterým by strašili všechny budoucí politiky na celém světě. Aby je mohli strašit tím, co se jim může stát, pokud se jim budou protivit. Dosavadní soudní praxe haagského tribunálu je ostudou pro samotnou ideu mezinárodního trestního práva.

Tribunál stále ještě řeší několik nedokončených případů jako například kauzu generála Ratka Mladiće, bývalého bosensko-srbského prezidenta Radovana Karadžiće nebo Gorana Hadžiće. Nechci se ptát na to, jak předpokládáte, že tyto případy dopadnou, ale neočekáváte například, že v rámci OSN v budoucnu zasáhne Rusko a řekne dost? Takové náznaky tu již v minulosti byly…

Nejsem si jist, nevěřím tomu. Myslím, že Rusko s takovou intervencí zaspalo. Když se někteří moji spolupracovníci ptali vysokých ruských diplomatů, proč nereagovali dříve a odkládali veto, ti jim řekli, že oni byli připraveni, ale nechtěla to po nich vláda v Bělehradě, že dokonce vláda v Bělehradě nebyla pro takovou variantu. Vlády v Bělehradě byly prozápadní, zrádcovské a vědomě vydávaly srbské politiky a generály do Haagu.

Teď už není co blokovat, protože byl zformován i ten přechodný instrument, reziduální mechanismus, jak tomu říkají. A co se týče těch tří konečných procesů, které patří k hlavním procesům, myslím, že se Karadžić moudře rozhodl, že se bude obhajovat sám. To mu nabídlo možnost vyslýchat svědky a do spisu vložit celou řadu důležitých dokumentů. Ale já bych byl na jeho místě daleko agresivnější. Byl bych ještě agresivnější než v mém vlastním případu. To by mělo efekt. On byl velmi konstruktivní, ale proces skončil a teď jen čeká, až mu vynesou rozsudek. A to nebude, dle mého názoru, nic dobrého.

Mladić není způsobilý k souzení, měl dvě mozkové mrtvice a má těžké následky. Fyzicky se uzdravil, má ještě částečně znehybnělou pravou ruku, ale pohybuje se, chodí, ale jeho mozek je poškozen. Některých věcí je schopen, hraje šachy, může si například takto povídat, ale není schopen sledovat svůj proces. Není schopen se koncentrovat déle než pět šest minut. A žádný soud na světě by jej nezačal soudit. Hadžić je těžce nemocen, očekávám jeho brzký návrat do Bělehradu. Má těžkou formu rakoviny mozku. A nyní i podal oficiální žádost a myslím, že jej propustí. Bohužel, jak lékaři říkají, už nemá žádnou šanci.

Vraťme se k Vaší osobě a k vaší politické činnosti. Jak se dle Vašeho mínění za těch téměř 12 let Srbsko změnilo?

Bohužel, změnilo se k horšímu. Ve vládě se střídaly různé prozápadní zrádcovské garnitury. Ani jedna nepřinesla národu nic dobrého, ekonomicky jsme více a více tonuly, je stále větší sociální bída, jednoduše národ už nemá žádnou perspektivu. Nynější vláda je nejhorší. A je to vláda Tomislava Nikoliće a Aleksandra Vučiće, kteří vzešli, bohužel, z našich řad. Byli to nejvyšší funkcionáři naší Srbské radikální strany, kteří padli na kolena před vydíráním, penězi, sliby a proto je západ podpořil v jejich nástupu k moci. Ale oni nepochopili, že jsou jen na jedno použití. Že Srbsko Kosovo a Metohiji definitivně neodevzdá. A potom jim vyprší trvanlivost a odejdou. To se již nyní mezi srbskou veřejností ukazuje.

Vy jste řekl, že tato vláda je vůbec nejhorší a že lidé nemají žádnou perspektivu do budoucna. Jak odpovídáte lidem a reagujete na to, když vláda říká, že perspektivou je plánované členství v EU?

Začlenění do EU by pro srbský národ znamenalo zkázu. Máme před sebou zřejmé příklady Bulharska a Rumunska. Nemohu porovnávat Česko a Srbsko, protože Česká republika byla vždy vysoce rozvinutá průmyslová země. Ale nevěřím, že by český národ byl se svým členstvím v EU spokojen. Ale nedá se to porovnávat, jak ze sociálního, tak ekonomického hlediska. Srbsko nebylo nikdy tak rozvinuté. Proto se porovnáváme s Bulharskem a Rumunskem. Ani Rumunsko, ani Bulharsko nebyly ve válce, neměly sankce. Neměly blokády a teď jsou v horší situaci než Srbsko. Pro ně byl vstup do EU zničující.

Byli přijati do EU kvůli vstupu do NATO, aby zde Američani vytvořili své základny. A byli jen přijati a pak zanecháni svému osudu. Vidíte, co dělá nynější bulharská vláda v čele s Bojko Borisovem. Odřekly se částky dvanácti miliard euro pod tlakem Američanů a Evropanů. A na oplátku nedostanou nic. A těch peněz se zřekly ze třech důvodů. Nepřistoupili na Jižní tok a zablokovali tím i Srbsku a Maďarsku a celé střední Evropě jeho využití, pak se zřekli rekonstrukce jaderné elektrárny Kozloduj a rekonstrukce naftovodu, který z Černého moře vedl přes Bulharsko k Řecku. A co za to dostali? Nic! A těch dvanáct miliard by pro Bulharsko znamenalo spoustu práce a ve výsledku lepší životní standard a tak dále… My nechceme do EU, Srbská radikální strana je jedinou politickou stranou v Srbsku, která odjakživa byla proti EU. My chceme spolupráci na rovnoprávných základech.

My vidíme perspektivu v integraci s Ruskem. To už není to komunistické Rusko, ze kterého jak k vám, tak k nám přišel komunismus. Toto je Rusko v plné síle a stále silnější. A toho se lekli Američani a ostatní ze Západu, proto se pokoušejí Rusko oslabit sankcemi a blokádami a tak dále, ale tím ničeho nedosáhnou. Rusko má mnohem větší ekonomickou perspektivu, Rusko je slovanská země, nemá ambice jako Amerika vládnout celému světu, dobývat a zavazovat si. V době Sovětského svazu to bylo jiné, ale komunismus Rusko nikdy neporobil… I to je třeba vzít v úvahu, že komunismus Rusku podstrčil Západ. Lenin byl ze Švýcarska německým vlakem s anglickými penězi transportován na dohled Petrohradu, aby podnítil komunistickou revoluci.

Pokud jde o zmiňovaný proevropský směr současné srbské vlády, do jaké míry jste přesvědčen, že když dojde na lámání chleba ve smyslu EU ano či ne, jak budou reagovat běžní občané?

Já si myslím, že Srbsko nikdy do EU nevstoupí, protože EU se do té doby musí rozpadnout. A za druhé, my uděláme vše proto, abychom tento režim svrhli. Pokud bude u vlády Srbská radikální strana, ihned zastavíme integraci s EU. Ale nechceme přerušit spolupráci se členy EU, pokud to bude na rovnoprávném základu. Nyní po vítězství Syrizy v řeckých volbách jsem velký optimista. A doufám, že nyní se zvednou Španělé, Portugalci, Italové a vyhlásí moratorium na splácení dluhů. A pak už to bude otázka přežití EU. I Česko je nespokojené. Maďarsko je nespokojené. I ty se začnou chovat jinak než nyní. To je, myslím si, více než zřejmý efekt toho nynějšího vítězství v řeckých volbách.

Jaké je Vaše obecné mínění o EU jako o geopolitickém hráči? Protože i u nás se objevují názory, že se při ukrajinské krizi ukázalo, že Evropská unie je úplně bezzubá a jenom opakuje to, co dělají Spojené státy…

Povstání na Ukrajině organizovali Američani. O tom není žádných pochyb. Povstáním byla svržena legitimní a legální vláda. K moci se dostali nacisti ze západu Ukrajiny. Nyní Ukrajina krvácí pro cizí zájmy. Co by bylo pro Ukrajinu nejlepší? Vstup do celní unie s Ruskem. Vstup do euroasijské unie. A co by jí to přineslo? Mnohem levnější plyn, mnohem levnější naftu, dostatek veškerých surovin, obrovský ruský trh a trh v Kazachstánu a dalších zemích. To vše nyní Ukrajina ztratila zradou jednoho politického establishmentu a co je nejhorší, u moci jsou západoukrajinští nacisti. Titíž, kteří se za 2. světové války přidali k Hitlerovi. Ukrajinský národ kvůli tomu trpí a umírá, více než 5 tisíc lidí už v té válce zemřelo. Ale já si myslím, že zde stejně převáží faktor patriotismu. A že se Ukrajina osvobodí toho zápaďáckého balastu.

Jak si vysvětlujete to, že Evropské unii nebo Západu obecně nevadí, že se v Kyjevě na vládě podílí lidé s dosti extremními názory, které někteří přímo označují jako fašistické?

Západní země pomohly k moci Hitlerovi. A to je historicky dokázáno. Dosadily Hitlera, protože si myslely, že jej tak nasměrují na východ proti Sovětskému svazu. Jenže Hitler se pak stal velkou hrozbou i pro Západ. Když Hitler zabral Čechy, západní země se na to dívaly se složenýma rukama. Proto také Čechy odevzdaly, odevzdaly Hitlerovi Sudety, bez kterých se Čechy nemohly bránit, protože tam měly situovány všechny obranné linie a opevnění. Teprve v případě Polska Západ intervenoval, ale jen formálně. Západ nechtěl válku, vyhlásil válku Hitlerovi a stáhl se. Hitler jedním okamžitým blitzkriegem zabral celou Francii. A teprve poté, co byly ohroženy anglické zájmy, začaly se věci měnit. Takže jim ti nacisti nevadí. Vždyť i v Chorvatsku k moci dostali Ustaše, stranu Franja Tudjmana (fašistická strana poslušná hitlerovskému Německu – pozn. red.). Dostali ji k moci, protože to bylo v jejich zájmu. Obnovili ustašovské Chorvatsko, protože to bylo v jejich zájmu. A vyhnali skoro celé srbské obyvatelstvo, které tam žilo.

Myslíte si tedy v tuhle chvíli, že s Ukrajinou to dopadne tak, že se východ, který už není ovládán Kyjevem, nakonec nějakým způsobem připojí k Rusku? Nebo případně hrozí to, co se občas objevuje i v českém tisku, že to vyvolá nějakou válku v širším měřítku, nejen na Ukrajině?

Vylučuji obě varianty. Myslím si, že Novorusko, respektive doněcká a luhanská oblast, se nepřipojí k Rusku. Proces na Ukrajině bude i nadále pokračovat stejným směrem, protože více než polovina Ukrajiny je obydlována Rusy. Pravými Rusy a výrazně proruským obyvatelstvem. A Ukrajinci nikdy nebyli nepřátelé Rusů, kromě těch nacisticky orientovaných ze západu. Já si myslím, že Ukrajina bude v této válce s Luhanskem a Doněckem poražena. A že i patrioti v mnohých jiných oblastech dostanou odvahu, aby povstali. Ukrajina nemůže udělat mobilizaci. Chtěli mobilizovat 100 tisíc vojáků v posledních dnech, ale nepodařilo se jim to. A počet dobrovolníků se jim snižuje z dvanácti na šest a nyní až na tři procenta. Nikdo na Ukrajině nechce bojovat na ukrajinské straně, na straně současného režimu.

A na té ruské straně jsou lidé připraveni bojovat a obětovat se. V tom je rozdíl. Já si myslím, že režim na Ukrajině padne. Dojde k vnitřnímu povstání a poté se bude Ukrajina konsolidovat. Zůstane jednotný stát. S tím, že není třeba si nalhávat, že by se Krym vrátil Ukrajině. Nemůže, on je ruský a vždy byl ruským územím. Komunisti jej dekretem v roce 1954 oddělili od Ruské federace a připojili k Ukrajině. Tak to je a hotovo. A já jako přítel jak Rusů, tak Ukrajinců si přeji, aby se Ukrajina osvobodila od nynějšího režimu, aby jí začali vládnout ukrajinští patrioti, aby Ukrajina byla jednou velkou silou ve společenství bratrských slovanských národů. Já si to přeju i pro Čechy, pro Slováky a pro Srby a Bulhary… nejmenoval jsem Poláky, protože si myslím, že v jejich případě je to nemožné.

Co si myslíte o sankcích proti Rusku kvůli Ukrajině? Konkrétně tedy o tom, že ty sankce dle některých poškozují víc Evropskou unii než Rusko?

Skutečně největší škodu na tom má EU. Evropa přišla o neuvěřitelně velký trh. Evropa nemá kam vyvézt svoje potraviny. Evropa nemá kam vyvézt své průmyslové výrobky, svoji elektroniku, výrobky automobilového průmyslu. A jaké následky to bude mít pro Rusko? Zpočátku bude mít problémy. A pak začne rozvíjet svoji produkci potravin, což podpoří domácí výrobu potravin. Protože ceny domácích potravin porostou. Podpoří svůj průmysl, elektronický a automobilový průmysl a všechny ostatní… A bude se orientovat na spolupráci s jinými státy. A Evropa v krajním důsledku poškozuje sebe samu. Ale jiná věc Rusko daleko víc poškozuje, a to je pád cen ropy a plynu. To uměle dělají Američani, kteří dominují v zemích Perského zálivu. V Saudské Arábii především. A Saudové se zříkají obrovských zisků, aby se zavděčili Američanům. A co se týče Ameriky… cena ropy je už nižší než ta, jaká by ještě byla pro americké producenty na jejich území přijatelná. A teď ta velká výroba břidlicové ropy, která se začíná plnou silou rozmáhat, to je teď otázka. Protože s cenou 50 dolarů za barel se ropa z břidlice nevyplatí. Navíc je třeba zmínit i ty obrovské škody na životním prostředí, které vznikají její těžbou.

Podívejme se na další téma. Na základě teroristického útoku v Paříži na týdeník Charlie Hebdo se začíná výrazně debatovat o možném nebezpečném islamismu v Evropě. Jak na to pohlížíte?

To je vina západních mocností. Když to bylo v jejich zájmu, podporovaly islámský fundamentalismus a terorismus. To bylo vidět na příkladu Afghánistánu. V době ruské, respektive sovětské intervence v Afghánistánu Američani zakládali všechny ty islámské organizace a vyzbrojovali je. Mezi nimi také Al-Kájdu. Sovětský svaz se z Afghánistánu stáhl a islamisté se dostali k moci. A nyní ohrožují celý svět. Stejně tak v případě Blízkého Východu.

Kdo vytvořil Islámský stát? Nevyrostl najednou ze země. Vytvořili jej Američani. V Iráku byl dříve velmi civilizovaný režim Saddáma Husajna. Podle evropského systému to nebyla demokracie. A kdo tam vůbec může zavést demokracii evropského typu? Nikdo. Ale byl to civilizovaný a sekulární režim. A Saddám Husajn ve svém státě zničil islámský fundamentalismus. Sýrie je taktéž sekulární stát. A najednou Američané podpoří v tomto státě povstání, které vyvolali fundamentalisti. Totéž udělali v Libyi. A co je teď v Libyi? Problémy. Dokud tam byl Kaddáfí, Libye žila relativně klidně. On dával obrovské peníze na sociální dávky, všichni měli byty, bezplatně elektřinu, bezplatně naftu, školství a vše ostatní. Co mají teď? Válku, ve které proti sobě bojují teroristické bandy. A co udělali v Egyptě? Svrhnuli Mubaraka a k moci se dostal Mursí, islamista, Muslimské bratrstvo. A později jej museli svrhnout, aby do čela státu přišel náčelník generálního štábu Sísí. Zde se jim ale relativně snadno podařilo tu chybu napravit. A Irák je na tři části rozervaná země. Jih drží šíitové, sever Kurdové a východ sunnité v rámci Islámského státu.

Náš prezident Miloš Zeman nedávno prohlásil, že ze strany Islámského státu, nebo obecněji mezinárodního terorismu, nám hrozí superholocaust, což může podle něho stát životy stovky milionů lidí a svět by proti tomu měl systematicky zakročit.

To je přesné. Je jen otázkou času, kdy se islamisté dostanou k nějakým jaderným zbraním, miniaturním jaderným zbraním. Protože velké mocnosti i tuto oblast výroby zdokonalily. Pak se také mohou dostat k chemickým zbraním. V Sýrii byly případy, kdy islamisti použili chemické zbraně a Američani z toho obvinili syrskou vládu. Takže, to nebezpečí je obrovské.

Někdo tvrdí, že v Německu žije deset milionů muslimů, převážně Turků. A že německé statistiky to ani nemohou zpracovat, protože je více těch, kteří jsou v Německu nelegálně než těch, kteří jsou tam legálně. A vidíte, jak jejich počet roste i v ostatních zemích. A za to může také Západ. Když došlo k rozpadu Jugoslávie, Západ podporoval odtržení Bosny a Hercegoviny. Vědělo se, že se to neobejde bez války. A vypukla válka. A byl vytvořen jeden muslimský stát. Ne celá Bosna a Hercegovina, ale ta muslimsko-chorvatská federace. Západ pomohl Albáncům se odtrhnout na Kosovu a Metohiji. A co teď? Jsou vytvořeny podmínky pro formování Velké Albánie. Velkého islámského státu v Evropě, který, kdyby se celý sjednotil, měl by kolem 8 milionů obyvatel a možná i více. A to všechno dělá Západ. Bývalá Jugoslávie byla hrází proti islamismu. Srbsko bylo hrází proti islamismu. A co jsme za to dostali? Bombardování. A teď islamismus klepe na dveře i velkých západních mocností jako Německo, Francie, Anglie. Tak ať s ním teď bojují.

Vy jste několikrát v průběhu tohoto rozhovoru mluvil o Rusku. Co si myslíte o současném Rusku, jeho postavení a vystupování na mezinárodní scéně a prezidentu Putinovi?

Když si vzpomenete, jaká byla situace v Rusku v době komunismu, v době Jelcina, pak budete vidět i celý historický význam nástupu Vladimira Putina k moci. Za Jelcina bylo Rusko v hlubokém propadu, hlubším a hlubším. A Putinovi se podařilo Rusko zvednout na nohy. Osvobodit ho od zahraničního poručnictví, aby bylo silnější ve všech směrech. Rusko je opět světovou supervelmocí, o tom není pochyb.

A co soudíte o názorech, které se objevují na adresu Putina, že současný pád cen ropy a ekonomické problémy kvůli sankcím můžou vést k hlubokému ekonomickému propadu Ruska a pádu Vladimira Putina?

Tomu já nevěřím. Vidíte, Putin uzavřel smlouvu s Čínou v hodnotě 400 miliard dolarů o dodávkách plynu. Rusko najde vždy nové trhy, nyní uzavřelo s Tureckem smlouvu o novém plynovodu pod Černým mořem, který bude mít kapacitu kolem 70 miliard kubíků. A z těch Turkům stačí 10 miliard. Zbytek se dopraví až k řeckým hranicím. Takže, pokud jej Evropa chce, ať také vybuduje plynovod přes Řecko, Makedonii a Srbsko. A pokud jej Evropa nechce, nemusí jej odebírat. Ale plyn je tady. Rusko nemůže nikdy padnout. Jím cloumaly mnohem horší věci z ekonomického hlediska. Ale to, že existuje nebezpečí, že se objeví něco podobného, jako byl komunismus, co by mohlo ohrozit Rusko, to je dnes těžké předjímat. Protože ani v roce 1914, když vypukla 1. světová válka, nikoho ani nenapadlo, že by se mohli k moci dostat bolševici. Ta překvapení jsou vždy možná. Ale stejně tak je možné, že i v Americe se objeví vojenská chunta, která vezme vše do svých rukou. A Amerika je zranitelná. Nová technologie vytvořila možnost celkové kontroly národa.

Vy jste teď několikrát mluvil o tom, že spoustu problémů současného světa způsobuje Amerika. Mě by zajímalo, proč si myslíte, že to tedy Spojené státy všechno dělají. Co by z toho měly?

To je jejich způsob, jak se zachránit. Jim nic jiného nezbývá. Američani mají jen jeden dobrý vývozní artikl. A to je dolar. Tisknou ohromné množství dolarů a s těmi dolary si koupí, co chtějí. A co je dolar? Nejobyčejnější kus papíru. A tak Amerika ovládá svět. Pokud by vznikla nějaká alternativní měna (a euro se touto cestou vydalo a nyní dostává ránu za ranou) nebo pokud Rusko, Čína, Indie, Brazílie a Jižní Afrika vytvoří novou valutu, tak potom dojde nejen k zániku americké hegemonie a dominance, ale také ke konci vnitřní stability Spojených států. Amerika si tak dobře nežije díky produktivitě práce svého průmyslu, ale vykořisťování světa prostřednictvím dolaru jako platebního prostředku. Co se vlastně děje? Na celém světě lidé nejraději šetří v dolarech. Podstatná část těch dolarů je v bankách. Je v oběhu. V provozu. Ale obrovský počet lidí si schovává dolary do slamníku. Takže je má v hotovosti. To se v ekonomické teorii nazývá taurus. To je stažení peněz z oběhu. A ten, kdo stáhne milion dolarů z oběhu a má jej pod polštářem, dělá Americe obrovskou službu. Protože Amerika na to konto může okamžitě vytisknout nový milion dolarů. A peněžní trh to ani nepocítí. A dotyčný si myslí, jaké má pod polštářem bohatství (smích).

A dá se podle Vás považovat za reálné, že by Vámi zmíněné silné ekonomické země světa měly skutečně v budoucnu zájem Ameriku v podstatě zničit prostřednictvím zničení dolaru?

To já nemohu vědět, nejsem natolik informován. A těžko může být veřejnost informována o tom, jaké jsou tajné plány ruské, čínské, brazilské nebo indické vlády. Ale mohu vzít v úvahu některá fakta. 700 miliard dolarů v amerických státních dluhopisech koupila Čína v době krize v roce 2008 a později. 700 miliard! Takže Čína může zničit Ameriku už dnes. Pokud Čína vyhodnotí, že může těch 700 miliard obětovat, může ty akcie na americkém trhu aktivovat a to pod cenou a bude po Americe. Jak by to Amerika mohla přežít, 700 miliard dolarů v akciích, které by najednou někdo přímo v Americe pustil do oběhu?

Když jste hovořil o tom, jak USA přímo či nepřímo provádějí vojenské intervence po světě, čím si vysvětlujete, že řada evropských zemí se toho rovněž účastní?

Angličané to dělají stále a bez zaváhání. A Francouzi a Němci se občas vzepřou. Jen tolik, nakolik mohou. S tím, že Německo se snaží využít napětí mezi Ruskem a Amerikou na mezinárodním poli. Protože Německo postupně, prostřednictvím ekonomických a finančních opatření, dosahuje toho, čeho nedosáhl Hitler. Německo začíná ovládat Evropu. Některé země má pod svojí kontrolou více, některé méně. Ale ty tendence jsou zřejmé. Anglie zůstává v EU i přesto, že nepřijala euro. Jen proto, aby do německé dominance vrážela klíny. To je jediný motiv Anglie.

V závěru bych se Vás rád zeptal, jaké je Vaše mínění o České republice, o Češích i česko-srbských vztazích?

No, myslím, že vzájemné vztahy byly proměnlivé. Z těch pětadvaceti let po pádu komunismu si se smutkem pamatujeme na nepřátelské postoje Václava Havla k Srbsku. Nepřátelský byl i přesto, že když byl Havel pronásledován komunistickým režimem, nejvíce jej bránili srbští intelektuálové. My jsme pořádali protestní večery v té době a vystavovali jsme se riziku, když jsme jej hájili. Když nikdo nechtěl hrát jeho dramata, hrála se v srbských divadlech. A on poté zaujal výrazně protisrbský směr. Naštěstí, věci se mění. Ale bolí nás i to, že Česko uznalo nezávislost Kosova. Ale také vidím, že politická a ekonomická spolupráce je v poslední době silnější a doufám, že to bude pokračovat.

Zůstaňme u Václava Havla. Podobně negativní postoje i k jeho podpoře bombardování Srbska zaujímá většina Čechů. Stejně tak podle průzkumů většina obyvatel nesouhlasila s uznáním Kosova.

Já si myslím, že Havel uškodil i českému národu. Ale víte co, Srbové jsou si vědomi toho, že Havel je jen jeden přechodný jev. Nevím, jestli jste někdy dřív byl v Srbsku, v Bělehradě, ale tady na každém kroku, když potkáte Srba, jsem přesvědčen o tom, že pocítíte z jeho strany přátelství k Čechům. Tady se v celém srbském národě těžko najde někdo, kdo by měl na Čechy negativní názor.

Nevím, nakolik jste natolik informován o jeho činnosti a postojích, ale chci se Vás na úplný závěr zeptat na našeho současného prezidenta Miloše Zemana. Máte-li nějaké informace, jaký je Váš postoj?

Já si myslím, že on zastává pozitivní postoje na mezinárodním poli, že se Miloš Zeman vyhraňuje proti zvůli vedoucích zemí EU, což mohu zjistit jen prostřednictvím sledování tisku. A já jej v takové orientaci podporuji.

- - -

Kdo je Prof. Dr. Vojislav ŠEŠELJ (* 1954)

Je srbský nacionalistický politik, zakladatel a předseda Srbské radikální strany (SRS). Má čtyři syny. Narozený je v Sarajevu, kde i vystudoval právnickou fakultu, kterou jako mimořádně nadaný student zakončil jako vůbec nejmladší doktor práv v tehdejší Jugoslávii. Později se stal profesorem. Ve svých třiceti letech byl v politickém procesu odsouzen za kritiku komunistického režimu na osm let vězení, propuštěn byl nakonec po dvou letech. Na konci osmdesátých let se pustil do politiky. Nejdříve jako kritik vlády prezidenta Miloševiće, díky čemuž byl opět zhruba rok vězněn. Později se nakonec stal ještě za vlády Slobodana Miloševiće místopředsedou vlády a během občanské války organizoval nábor srbských dobrovolníků, které výrazně rétoricky i v místech podporoval.

Počátkem roku 2003 se dověděl, že vůči němu Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii v Haagu připravuje žalobu pro spáchání zločinů proti lidskosti a zákonů a zvyklostí války na území Chorvatska, Bosny a Hercegoviny a Vojvodiny (srbská autonomní oblast), k jejichž páchání měl údajně ponoukat ve svých plamenných projevech. Koncem února 2003 se Šešelj sám dobrovolně haagskému tribunálu vydal a od té doby byl vězněn. Soudní proces začal až pět let po jeho dobrovolném vydání a do dneška nebyl ukončen. Ve vazbě tribunálu strávil téměř 12 let. V polovině listopadu 2014 byl dočasně propuštěn na svobodu. Jeho proces ale stále není ukončen, čeká se na vynesení rozsudku, které soud už několikrát odložil. Závěrečné řeči obou stran sporu byly proneseny už v březnu 2012. Zhruba měsíc po jeho propuštění prosadili chorvatští europoslanci rezoluci Evropského parlamentu, která vyzývala tribunál, aby vzal Šešelje zpět do vězení, na což reagovala obžaloba a žádost podala. Soud to však odmítl. Vojislav Šešelj trpí rakovinou tlustého střeva. Po svém návratu do Srbska se okamžitě vrátil do aktivního politického života. Jeho Srbská radikální strana se ale v posledních volbách (v době, kdy byl Šešelj ještě v Haagu) do parlamentu nedostala.

Jaký je Vojislav Šešelj? Osobní dojmy z politika sděluje autor rozhovoru Radim Panenka, který se za ním do sídla Srbské radikální strany v Bělehradu vypravil:



Od doby podání žádosti o rozhovor s člověkem, který strávil skoro dvanáct let za mřížemi v scheveningenské věznici v Haagu neuplynula příliš dlouhá doba a přišla výzva, abych si vybral termín, který mi vyhovuje. Odpověděl jsem tedy s návrhem možného termínu, což bylo pohotově potvrzeno se vzkazem, že "Vojislav se už těší“. Konec konců už v době vydání mé knihy o činnosti haagského tribunálu mi bylo sděleno, že Šešelj byl o její existenci informován.


Setkání s dřívějším vlivným politikem, který se tehdy do Haagu vydal dobrovolně, probíhalo v jeho kanceláři v sídle jeho Srbské radikální strany v bělehradské části Zemun. Už ve dveřích se snad dvoumetrový statný muž usmíval a srdečně vítal všechny příchozí. Rozhovor trval skoro tři čtvrtě hodiny, v jeho kanceláři jsme strávili víc než hodinu. Průběh interview jen jednou přerušilo vyzvánění Šešeljova telefonu, za to se ale později omlouval, že mu volal jeho osobní lékař. Místo klasického vyzvánění oznamuje srbskému politikovi příchozí hovor zvuk ruské hymny. Přestože je Vojislav Šešelj těžce nemocen, což byl důvod jeho oficiálního dočasného propuštění na svobodu, působí velmi energicky, svěže a pln energie. Vypozoroval jsem pouze, že se mu mírně třesou ruce. Nicméně po tolika letech ve vězení se vlastně není čemu divit. Na jeho reálný zdravotní stav jsem se neptal, pokud by to bylo vážné, stejně by odpovědět nemohl. Momentálně říká, že se plně věnuje politice, chce docílit nových voleb a své dřívější spolupracovníky, kteří ho v době věznění opustili a založili vlastní stranu (dnešní prezident Nikolić a premiér Vučić), chce odstavit od moci.


Dostal jsem několikrát stejnou otázku – jestli mě Šešelj v něčem překvapil. Ano, překvapil mě svoji mírností. Jeho dřívější vystoupení (především z tribunálu) byla velmi ostrá a často se příliš nepáral ani se slovníkem. Srbové velmi dobře znají jeho slavné výroky, kdy například hned v úvodu soudního procesu bez servítku řekl v soudní síni: „Vy všichni z haagského tribunálu mi můžete akorát vykouřit čů*áka“, anebo ve vztahu k předkládané dokumentaci opáčil „snězte si ta všechna ho*na, která jste vys*ali“. Známá je také jeho posměšná poznámka vůči soudcům: „Nic mi nemůžete udělat, nic. Jsem oproti vám morálně i intelektuálně na výši. Můžete mě pouze zabít, ale i můj hrob bude mluvit proti vám“.

Při setkání několikrát zmínil, že má z návštěvy Čechů velkou radost a rovněž zmiňoval (i mimo oficiální rozhovor) přátelský vztah Čechů a Srbů. Prý dokonce před lety obdržel vyznamenání od nějaké české organizace. Po skončení rozhovoru se nabídl, že nám věnuje a podepíše některé své knihy (napsal jich zhruba stovku a každá z nich čítá stovky stran). Opakovaně děkoval za setkání a šel se s námi rozloučit skoro až na ulici.


- - -


Foto: František Postupa

Popisek: Vojislav Šešelj během rozhovoru s ParlamentnímiListy.cz


Články, které vyšly na ParlamentníchListech a jsou k tématu:

Slavný srbský režisér Kusturica: Toto z nás chtěla udělat Albrightová. Ale to je nesmysl

Stydí se, že sloužil zločincům na Kosovu! všimly si srbské noviny českého vojáka, který vrátil medaile

Číňané v Bělehradě slíbili střední Evropě tři miliardy dolarů. Příští setkání by prý mohlo být v Praze

Štvavá rétorika, podněcování k nenávisti: Jaromír Štětina a další odsuzují Srba, kterého pustili z Haagu a on se tam odmítá vrátit

Rusko a EU se prý možná začnou přetahovat o Srbsko. Světový tisk se pozastavuje hlavně nad „přátelskou" návštěvou eurokomisaře

Srbská hudba, úchvatná příroda a nezbytná pálenka. Čeští novináři a umělci se zúčastnili Dnů česko-srbského přátelství

Ruské sankce na dovoz potravin z EU mohou pomoci Srbsku

Zeman pro srbské noviny: Toto bylo jedno z nejtěžších politických rozhodnutí v mé kariéře…

Zeman vydal na návštěvě Srbska velice ostré prohlášení o Kosovu. Podívejte se

Západ nás vraždil, Čechů si vážíme. Zeman je víc Srb než náš prezident. Takto Bělehrad očekává naši hlavu státu

Světoznámý režisér: Madeleine Albrightová je kráva