Děkujeme všem dárcům
za finanční prostředky pro
občany vytopených srbských
měst Obrenovac a Krupanj.
Bylo vybráno přes 27 000 Kč.
Za ně jsme pořídili
polštáře a přikrývky
pro nejchudší z vyplavených.
Děkujeme i za dar školních brašen.
Zde si můžete prohlédnout foto
z předávní vašich darů.
Ještě jednou díky za vaši štědrost.



Právě připojeni - hostů: 297 

DOPORUČENÉ KNIHY

Alexander DORIN

SREBRENICA





Právě (19.12.2013) vyšla výborná kniha.

Alexander Dorin, Švýcar s jihoslovanskými kořeny, odhaluje snad největší mediální a politický podvod, který byl na nás dosud spáchán. Českému čtenáři přináší mnoho otřesných faktů a dosud chybějících informací. Kniha zároveň nepřímo ukazuje na hanebnou úroveň české mediální scény. Její čtení nedoporučujeme zarytým pravdoláskařům. Mohla by u nich vyvolat silnou depresi či infarkt.

Po přečtení se budete na svět dívat docela jinak.

Cena: 330 Kč + poštovné+balné



Objednávky na:

http://www.amabilis.cz/botanika/eshop/0/0/5/125-SREBRENICA




DOPORUČENÁ KNIHA:



Prof. Dr. Rajko Doleček

Necenzurované obrazy II.





Kniha plná faktů z nedávné historie Evropy, jejichž zveřejnění se mnohým mocným dnešního světa nelíbí. Ukazuje na pravé viníky posledních balkánských válek a krvavého rozpadu Jugoslávie. Čtení této knížky vás nenechá lhostejnými.




Visits today: 47
Visits total: 473756
  • Kosovo
  • Kosovo
  • Kosovo
  • Kosovo
Západobalkánské zápisky: Základna Bondsteel podmiňuje nezávislost Kosova? Email

Pátek, 25. května 2018 / Mirko Raduševič LiterárníNoviny


Ví se, že Slovensko pro své vnitropolitické problémy s maďarskou menšinou neuznalo Kosovo a v této své politice podporující Srbsko nadále pokračuje.

Před několika dny bývalý slovenský ministr zahraničí a dnes poslanec Evropského parlamentu (Poslanecký klub Evropské lidové strany - Křesťanských demokratů – člen strany SDKÚ-DS ) Eduard Kukan jako člen parlamentního výboru pro stabilizaci a přidružení EU-Srbsko prohlásil, že bez Západního Balkánu není EU kompletní a zůstává rozdělená. Řekl to v rozhovoru pro nejčtenější srbský deník Večernje novosti a reagoval na projev Emmanuela Macrona na summitu EU o Balkánu v Sofii. Francouzský prezident zde mluvil o tom, že by se EU za současné situace neměla rozšiřovat, dokud nedojde v zemích Západního Balkánu k reformám.

„Macron představuje v EU pouze jeden hlas a navíc se s ním neztotožňuji. Názor nezastávám sám, například Německo má také na reformy jiný pohled.“ Kukan dále dodal, že ambiciosní Macron se svými „romantickými“ myšlenkami daleko bez německé ekonomiky nedojde. „Musíme se vůči našim přátelům ze Západního Balkánu chovat odpovědněji. Jestliže po nich něco chceme, musíme také plnit naše sliby,“ pokračoval slovenský diplomat v orodování za přijetí zemí Západního Balkánu do EU.

EU mluví a jiní konají

Slova Eduarda Kukana jsou jakousi horkou kaší, kolem které EU již drahný čas chodí. Díky brexitu, následku finanční krize a migrace se stal Západní Balkán pro EU nezajímavý a spíše přítěží. Situace vakua okamžitě využily jiné země jako je Čína, Rusko a zejména Turecko. Minulou neděli navštívil v rámci své předvolební kampaně turecký prezident Erdogan Sarajevo a měl zde projev v rámci 6.Kongresu Unie evropsko-tureckých demokratů. Hlavní jsou dnes pro Západní Balkán investice, které proudí zejména z Turecka a jsou proti ostatním zemím štědré. V minulém roce bylo v Srbsku otevřeno šest nových provozů a Turecko slibuje miliardy euro vložit do budování dálnice spojující Bělehrad se Sarajevem. Není divu, že Erdogan je v zemích bývalé Jugoslávie vítán, zatímco jeho projevy a předvolební mítinky jsou v Rakousku, Německu a Nizozemí zakázané. Erdogan tuto skutečnost dal ve svém sarajevském projevu také na vědomí, když konstatoval, že „tisíce lidí z různých částí Evropy se nemohou se svým lídrem setkat a musí přijet do Bosny.“ (viz). Turecký prezident svůj příjezd do Sarajeva riskoval, neboť byl tureckou tajnou policií informován, že je na něj zde chystán atentát (viz). Jak symbolické...

Kvůli náhle plněnému balkánskému vakuu se různí představitelé EU snažili na summitu v Sofii, ať to byla Angela Merkelová nebo Sebastian Kurz navnadit země Západního Balkánu západním směrem, aby se nepoddávaly „východnímu“ investičnímu vábení. Přesto strašák Macron urputně tvrdí, že si sice nepřeje, aby se Balkán otáčel k Turecku nebo Rusku, ale neumí si představit dvaatřicítku EU za stejných pravidel, jaká dnes v EU fungují (viz jeho dubnový projev o Balkánu na půdě EP ve Štrasburku). K tomu komentátor serveru Euroactive poznamenal, že když reforma EU trvá více, jak deset let, znamenalo by to přijetí zemí Západního Balkánu po roce 2030 a nikoli, jak Merkelová například uvažuje o přijetí do roku 2025.

Stále slabá káva

Ze shora uvedených řečí stejně by EU neuvařilo normální kafe a to jen proto, že správná zrnka k semletí do EU se nachází ve směsi Srbsko - Kosovo. Směs zatím nefunguje. Tedy aspoň podle představ Západu, který umanutě stojí za tím, že Srbsko musí uznat nezávislost Kosova. Za svým si stojí jedna strana i druhá strana a neustupují. Tady žádná slova a sliby o hospodářské prosperitě nefungují, hraje zde roli vyšší karta – geopolitická. Této karetní hře pro změnu vévodí USA a rovněž v tomto případě EU tahá na Balkáně za kratší konec. Země EU se svezly s americkou politikou již v roce 1999 s bombardováním Srbska ze strany NATO a v témže roce založením druhé největší americké základny Bondsteel v Kosovu. Dnes především je to tato základna, která určuje vztahy Srbska a Kosova. Proto USA všemi prostředky a v rámci tak zvané kvinty (USA, Německo, Velká Británie, Francia a Itálie) jsou iniciativní v předkládání řešení kosovské otázky, i když se týká Evropy a podmínky přijetí Srbska do EU.

Základna Bondsteel se nachází ve vesnici Sojevo asi sedm kilometrů východně od města Uroševac na jihu Kosova, jen kolem třiceti kilometrů na jih je buď hranice s Albánií nebo s Makedonií (do Skopje kolem padesáti km). Sojevo byla dříve albánsko-srbská vesnice a „komické“ je, že na rozloze dva a půl tisíce hektarů půdy zde dříve žijících Srbů je základna (údaj z médií a oficiální údaje uvádí rozlohu 3,8 km čtverečních – možná zbytek je půda kosovských Albánců), kde může pobývat až kolem sedmi tisíc vojáků. Půda byla bez náhrady Srbům sebrána a ti, kteří se ozvali a soudili, dostali směšných 15 centů eura za metr čtvereční zemědělské půdy.

Bondsteel je největší americká základna postavená od doby války ve Vietnamu a američtí vojáci jí začali přezdívat balkánský disneyland. Je zde kolem 25 km silnic a tří set budov. Američané později tuto základnu rozšířili o dalších 100 hektarů půdy vyhnaných Srbů a spekuluje se o tom, že se zde má vybudovat letiště. Některé hlasy toto popírají s ohledem, že stačí letiště v Prištině. Plošina, které zdejší říkají Sojevská pole se vyznačuje tím, že přestože je v okolí mlha zde nikoli. Spekulacím o budování přistávací dráhy pro větší letadla napomáhá skutečnost zhoršujících se vztahů USA-Rusko. Základna je sice třikrát menší než americká základna v Německu Ramstein, ale vojenští experti upozorňují na různý profil obou základen. Ramstein je především leteckou základnou. Hlavním účelem základny Bondsteel je poskytnutí prostoru tankovým, dělostřeleckým jednotkám a také má sloužit jako vrtulníková základna. Celý areál byl budován jako autonomní stran dodávek elektřiny a vody. Nachází se zde moderně vybavené kryty, ale také biograf, sportoviště, plavecký bazén a obchodní centrum. Vše je obklopené 14 km dlouhou betonovou zdí 2,5 metrů vysokou. Bondsteel je oficiálně vedený jako základna vojsk KFOR, ale převažují zde vojáci USA a vedle nich jsou zde vojska z Německa, Maďarska, Rumunska, Polska a část tureckého kontingentu KFOR. Americký analytik Chalmers Johnson ve svém článku věnovaném základně píše: „Zapojení USA do války v bývalé Jugoslávii, stejně jako válčení v Afghánistánu nebo v Iráku dopomohlo k rozšíření americké přítomnosti a budování základen v jižní části euro-asijského regiónu.“ Podle analytika jde o americký geopolitický zájem v trojúhelníku Balkán - Blízký Východ – Afghánistán, Pákistán a země bývalého SSSR. Byla vytvořená strategická linie Jadran – černomořská oblast – Kavkaz- Centrální Asie a západní hranice Číny. Mimo jiné je to strategická poloha na kontrolu i budoucích plynovodů z oblastí Kavkazu. Rovněž se mluví a píše o tom, že Bondsteel je jedním z nejmodernějších technologických vojenských a telekomunikačních center nejev v Evropě, ale ve světě. Různí analytici tvrdí, že se zde soustřeďují informace nejen z Balkánu, ale také ze zemí Blízkého a Středního Východu. Lze si učinit závěr, že cokoli se bude rozhodovat na jižním křídle NATO, základna Bondstell bude hrát hlavní roli. Již nyní svojí roli hraje ve strategickém přesunu NATO ze Střední Evropy na východ na linii Estonsko – Lotyšsko-Litva – Polsko – Rumunsko – Bulharsko.

Nová role Bondsteel

V souvislosti s posledně uvedeným posunem NATO na zmíněnou linii a vojenskou strategií po nástupu Donalda Trumpa se určitý čas zdálo, jakoby základna Bondsteel ztrácela původní strategický smysl. Skutečně docházelo k tomu, že se americká armáda začala ze základny stahovat a přenechávala své pozice dalším vojskům v rámci KFOR. Nyní ovšem dochází k novému plánu jakési změně strategie. Američané se rozhodně nehodlají vzdát zdejších pozic a hodlají po nedávné washingtonské schůzce s kvintou o Kosovu – řešení jeho nezávislosti (viz Regrouping before the final battle for Kosovo ) přesunout roli americké armády na nově budovanou Kosovskou armádu.

Vše zapadá do scénáře, kdy se začíná stále více mluvit o tom, že jednotky KFOR se budou stahovat z Kosova. Srbsko tento krok pozoruje s pozdviženým obočím a srbský ministr obrany Aleksandar Vulin se ptá, kdo zaručí bezpečnou situaci v Kosovu a zda to mají snad být veteráni Kosovské osvobozenecké armády. Naráží tím na slova Vladimira Safronkova zástupce ruského velvyslance v OSN, který před týdnem přišel se zprávou na zasedání RB OSN, že jednotky KFOR tajně školí poblíž základny Bondstell příslušníky kosovských bezpečnostních sil k aktivnímu boji (viz ).

K tomu poznamenal šéf srbského parlamentního výboru pro Kosovo Milovan Drecun: „Kompletní organizační strukturu Kosovské armády vytvořilo NATO. Z prostředků aliance je cvičený velitelský kádr, obstarávají se zbraně a zařízení. Ptám se, jak je možné, že RB OSN toto toleruje.“

Současně s tímto plánem zřízení Kosovské armády vyvíjí USA a EU tlak na různé země světa, aby uznaly Kosovo nebo eventuálně toto uznání nezrušily, což se již v několika případech stalo.

Ze všeho vyplývá, že role EU se v geopolitické hře na Západním Balkáně vytrácí. Zatímco v investičních investicích začínají hrát prim Turecko a Čína, tak v oblasti přímo geopolitické se karty hrají mezi Ruskem a USA.

Na základně Bondsteel ve stylu us-filmu (podobné záběry lze najít na youtube, včetně videa výcviku Kosovské armády):