Odborník na mezinárodní právo a hlavní expert na území pod mezinárodními správami, Brit Ralf Wilde, považuje deklaraci o nezávislosti Kosova za nezákonné odtržení.
Albánci na Kosovu nemají právo na samostatné rozhodování. Kosovo není nezávislý stát, uvedl Wilde, konzultant jednotlivých vlád a mezinárodních organizací, člen Právnické fakulty londýnského kolegia a profesor Georgetownské univerzity.
Nový stát se podle mezinárodního práva může zformovat z části území stávajícího státu, ale jeho vznik a přiznání ze strany jiných států bude zákonný jen tehdy, pokud se tak děje se souhlasem "rodného" státu, řekl Wilde.

Aby deklarace o nezávislosti a veškerá přiznání takto prohlášeného státu byla zákonná, musí se najít zvláštní zákonné právo, vysvětlil Wilde.
V opačném případě se jedná o porušování práva jednoho státu na svobodné rozhodování o svém mezinárodním statusu. Toto právo jsou všechny ostatní státy povinny ctít s ohledem na obecnou povinnost neintervence, uvedl Wilde.

BEZ PRÁVA NA SAMOSTATNOST
Dle těchto slov nemají Albánci na Kosovu právo na samostatnost ani na zplnomocnění k prohlášení státu.
Mezinárodní právo vyžaduje, aby v případě, že k vyřešení dojde bez souhlasu obou stran nebo bez závazné Rezoluce Rady bezpečnosti, musí toto zahrnovat zachování suverenity Srbska nad Kosovem. Deklarace o nezávislosti Kosova se tedy rovná nezákonnému odtržení a právě to se děje, upozorňuje Wilde.
Dle tohoto názoru státy, které přiznají Kosovo jako nezávislé, zcela jednoznačně porušují svou povinnost ctít suverenitu a územní integritu Srbska.
Wilde také zdůraznil, že přiznání Kosova může mít konstituční úlohu tehdy, jedná-li se o významném počtu států, ale stejně tak při velkém počtu států popírajících právo Kosova na samostatnost může mít v otázce samostatnosti konstitučně negativní úlohu.

PRÁVNÍ KRITÉRIA STÁTNOSTI
Není ještě jisté, že Kosovo je stát, dokonce ani tehdy, když ho již některé státy takto posuzují, čímž se ovšem staví do pozice států, které porušují mezinárodní právo konkrétní entity tím, že Kosovo již de facto pokládají za stát s vlastním územím, obyvatelstvem a vládou a nezávislé na vnější kontrole.
Hlavní problém Kosova tkví v tom, že není nezávislé na vnější kontrole, nýbrž zůstává pod dohledem Organizace spojených národů a NATO, vysvětlil Wilde a dodal, že problém představuje i to, že v Rezoluci 1244 a v Mírovém plánu bylo domluveno, že Kosovo zůstane součástí Srbska a nebude vystupovat jako nezávislý stát.
Z důvodu pokračující mezinárodní přítomnosti v oblasti zůstává tedy Kosovo územím s právním statusem protektorátu, uzavřel Wilde.