Pro Srbsko je lepší zůstat mimo EU |
There are no translations available. Čtvrtek, 9. prosinec 2010/ James Bisset Pokud
byste byli na Knez Mihailove ulici uprostřed Bělehradu, mohlo by se
povrchně zdát, že lidé jsou stále něčím zaměstnáni nebo se
jen tak baví po kavárnách. Jsou velmi dobře oblečeni a
mohli byste nabýt dojmu, že vše je v pořádku. Avšak poté,
co tam nějakou dobu strávíte – a já jsem hovořil s řadou
lidí, kteří měli možnost seznámit se s tím, co se děje
-, si uvědomíte, tomu tak není. Je tam vysoká míra
nezaměstnanosti, spousta korupce, věci stále řídí mafie. Je tam
mnoho nejistoty a nestability. Lidé se prostě snaží vyjít s
penězi. Ale svým duchem to je stále jakoby ten starý Bělehrad,
jak ho znám. Oni žijí v nejistých časech a uvědomují si
to. Některé průzkumy veřejného mínění ukazují, že většina
lidí v Bělehradu podporuje Tadićovu vládu a má pocit, že
pokud vstoupí do EU všechny problémy zmizí. Vkládají hodně
důvěry v představu, že vstupem do EU budou považováni za
součást „Evropy“ a že minulost bude zapomenuta. Na vstup do EU
se pohlíží jako na všelék na všechny minulé a současné
problémy. Potřebuje
Srbsko Evropskou unii? Nemyslím
si to. Německo a další země budou v Srbsku investovat i
nadále, ať již bude součástí EU nebo ne. Pokud jste obchodník
a pokud můžete investicemi vydělat peníze, budete investovat. EU
a Brusel by rádi ovládali každý aspekt života v Srbsku.
Pokud Srbsko vstoupí do EU, dělat to budou. Pokud Srbsko zůstane
mimo, potom budou obchodníci ze západní Evropy, Asie a odjinud
investovat v Srbsku – a budou tak činit bez celkového
zatížení byrokracií a regulacemi, které by na ně byly uvaleny,
pokud by se Srbsko stalo členem unie. Členství v EU také
znamená, že Brusel bude provádět inspekce. Podniky, které
nesplní přesné regulační postupy, budou uzavřeny. A zařízení
bude muset být nahrazeno. Od Srbska se bude očekávat, že vstoupí
do NATO. A první věcí, která se bude vyžadovat, bude nákup
vojenského vybavení americké výroby, aby se vyhovělo americkým
standardům. Jsou
si lidé v Srbsku vědomi toho, co toto členství přinese
jejich zemi? Myslím
si, že nejsou. To není překvapivé, protože mainstreamová média
v Bělehradu jsou pod kontrolou srbské vlády. Mnoho
intelektuálů a dalších lidí, se kterými jsem mluvil, si hořce
stěžuje na to, že za Miloševiće bylo v novinách a
sdělovacích prostředcích více svobody než dnes za Tadićova
režimu. Hlavní média prosazují linii, že jakmile bude Srbsko
v EU, všechny problémy se tím vyřeší. Tento druh zbožných
přání zajisté účinkuje. Je s podivem, kolik člověk musí
dostat kopanců do obličeje, aby si uvědomil, kdo je jeho nepřítel.
Německý velvyslanec v Bělehradu nedávno řekl, že Srbové
by měli učit své děti, že bombardování NATO bylo oprávněné.
Za normálních okolností by jakýkoliv velvyslanec, který by
se odvážil toto vyslovit, byl okamžitě vykázán jako persona non
grata. Němcům to však projít může. Zdá
se, že současná vláda je kvůli vstupu do EU připravena přijmout
jakékoli ponížení a splnit veškeré požadavky, ať jsou jakkoli
urážlivé. Nedávné omluvy za to, co se stalo ve Srebrenici a
Vukovaru, jsou toho příkladem. Není nic špatného na uznání, že
během válek na začátku devadesátých let došlo ke krutostem,
ale kde je reciprocita? Byli pouze Srbové vinni zločiny? Podívejme
se na Chorvatsko. Pluje do EU, aniž by vůbec kdy uznalo skutečnou
genocidu na Srbech, ke které v Chorvatsku došlo za druhé
světové války. Muslimové v Bosně na Srbech nikdy žádný
zločin nespáchali? Tohle je dvojí metr a obojakost, která
charakterizuje jednání EU se Srbskem. Na Srbsko se nikdy
nepohlíželo jako na rovnocenného partnera a musí splnit vnucené
podmínky a standardy, které se po jiných zemích nepožadují. Srbsko
má i jiné alternativy a mělo by si vybrat jinak. Mohlo by zůstat
mimo EU a NATO a těšit se z přátelských vztahů se
všemi zeměmi. Mohlo by být nezúčastněné a vykonávat
strategickou úlohu, kterou hrálo během studené války jako most
mezi Východem a Západem. Členství v EU by ho něco stálo. Rusko
bylo historickým spojencem Srbska a bylo jednou z nemnoha
velmocí, které se stavěly proti kosovské nezávislosti. Srbsko se
nyní těší z velmi výhodné obchodní dohody s Ruskem.
Tím, že by se Srbsko stalo členem EU, by mohlo Rusku ukázat
svá záda a ztratilo by tím mnoho ekonomických a politických
výhod, které by mělo, pokud by s touto rostoucí ekonomickou
a politickou mocností udržovalo pevné vztahy. Strategická
geografická poloha Srbska z něj činí klíčovou zemi
Západního Balkánu. Tuto geografickou realitu by mělo využít
k prosazení svých národních zájmů a nehnat se tak za tím,
aby se uzavřelo do nejisté budoucnosti v nejisté a nestabilní
EU. Jaká
je na politické scéně proti Tadićovi opozice? Proti
současné vládě tam stojí malé roztříštěné skupiny, které
však nemají žádné finanční prostředky, nejsou organizovány a
nemají možnost pomocí médií získat podporu. Na naší
konferenci o strategii pro Srbsko, která se konala 5. listopadu
v Bělehradu, jeden člen publika řekl, že problém není se
Srbskem, ale s Bělehradem. V srdci Srbska, malých
městech, vesnicích a venkovských oblastech jsou lidé velmi
znepokojeni vzdáním se Kosova a jsou k vstupu do EU
nedůvěřiví. Ale je to Bělehrad, kdo má hlavní slovo. Zdá se,
že obyvatelé Bělehradu jsou zaslepeni myšlenkou, že budou
považováni za „Evropany“. Řídí se západními médii,
televizními programy, filmy a přijímají myšlenku, že jejich
jediná budoucnost leží v „Evropě“. Jaké
byly závěry této konference? Existuje nějaká strategie pro
přežití Srbska? Padlo
tam mnoho návrhů, co by Srbsko mohlo a mělo dělat. Základním
poselstvím bylo, že by si Srbsko mělo dát svůj dům do pořádku:
vymítit korupci, zlepšit svojí ekonomiku, zbavit se zločinné
mafie, stát se soběstačným, jak bylo dříve, a udržovat dobré
vztahy s Ruskem a EU. Bylo tam vysloveno znepokojení nad tím,
že posedlost vlády Evropskou unií byla nesprávná a sázkou na
jednu kartu, byla ignorována další životaschopná řešení. Byla
tam také zmíněna skutečnost, že brzké členství je vysoce
nepravděpodobné a že kvůli němu nebyly řešeny domácí
priority. Naprosté spoléhání se na EU a USA na úkor jiných alternativ by bylo vážným omylem. EU je ve vážných potížích, ekonomických a finančních. Americké impérium je v úpadku. A když jsou říše v úpadku, stávají se krajně nebezpečnými. Toto není správná doba, kdy by Srbsko mělo být zcela pohlceno usilováním o přízeň Evropy a Ameriky, které ho nikdy nepovažovaly za rovnocenného partnera a které před několika málo lety ilegálně a ochotně vedly nemilosrdnou bombardovací kampaň proti srbskému lidu. James
Bisset byl v letech 1990-1992 kanadským velvyslancem
v Jugoslávii. Zdroj: http://www.balkanstudies.org/blog/serbia-better-outside-eu, překlad: Karel Hyka
|