Úterý, 4. října 2011

Nelegální drogový trh v Chorvatsku je zaplaven vysoce čistým kosovským heroinem - to byl senzační nadpis na obálce listu Slobodna Dalmacija začátkem tohoto týdne. Text byl převzat všemi médii v regionu. Byl zveřejněn právě v ty dny, kdy předsedkyně chorvatské vlády Jadranka Kosorová oficiálně pobývala na Kosovu, v zemi, odkud do Dalmácie přichází velmi čistý heroin. Oznámily to splitské noviny ve vlastnictví EPH Nina Paviće.

Že je Kosovo hlavním evropským centrem pro skladování, výrobu a tranzit drog do Evropy, ale i pro dodávky kokainu z Jižní Ameriky, je notoricky známý fakt. Je docela jasné, proč tento mladý stát je tak zajímavý pro tolik mezinárodních mocností, především pro USA, které tam jsou stále přítomny diplomaticky i vojensky, ale i pro Evropskou unii. Globální trh s nezákonnými drogami je stejně jako obchod se zbraněmi a také s lidmi, velmi lukrativní byznys a není pochyb o tom, že velké množství těchto operací probíhá pod kontrolou právě těch zemí, které údajně ve velkém vedou boj proti těm samým drogám na svých ulicích. Na téma spojení mezi CIA a obchodem s narkotiky byla napsána řada knih, stejně jako o tom mluvilo mnoho bývalých šéfů a zaměstnanců nejslavnější špionážní organizace světa. CIA se v posledních deseti letech často stávala soukromou „filiálkou“ pro provozování špinavé práce, při které byly často zničeny celé země a jejich režimy a obecně řečeno, nejšpinavější díla byla financována právě z černých fondů zajištěných penězi z drog.

Od známých Opiových válek vedou vlády na celém světě boj pro drogy a kvůli drogám, což bylo extrémně důležité téma během vietnamské války, která se odehrávala v blízkosti slavného heroinového Zlatého Trojúhelníku (Laos, Barma a Thajsko), až po, této generaci nejbližší, válku v Afghánistánu, který je největším světovým producentem opiového máku, hlavní suroviny, z které se vyrábí heroin. Americká CIA prakticky začala na heroinu, protože během druhé světové války americká armáda díky podpoře mafie, kterou vedl Lucky Luciano, se vylodila na Sicílii. To celé z pozadí řídila agentura OSS, předchůdce CIA. S pomocí hlavního sicilského kmotra Dona Calogera izziniho Američané obsadili Sicílii a jak známo, pokračovali v postupu Itálií. Tehdy byla navázána spojení mezi mafií a americkými vládními úředníky a ta pak po válce zajišťovala přepravu heroinu do amerických měst, které během dalších desetiletí zachvátila pandemie závislosti na heroinu.

Tak začal dosud nepřerušený vztah mezi CIA a heroinem, který se později při různých příležitostech opakoval, začátkem padesátých let v Barmě, v šedesátých a sedmdesátých let v Laosu a později v celé Jižní Americe, kde byl v nabídce nahrazen heroin kokainem. Mnoho válek, převratů, velkých i menších konfliktů, na nichž se během posledních padesáti let přímo nebo nepřímo podílely Spojené státy, se dá bez nadsázky sledovat v souvislosti s drogami. Drogy jsou pro tu silnou ekonomiku bankrotem) přinejmenším stejně důležité jako ropa, respektive (ne)legální prodeje zbraní. Válka je pro ekonomiku ideální situace, a pokud už válčíte pro národní zájmy, ať už to byly drogy nebo nafta, je nejlepší zajistit prodej svých zbraní všem bojujícím stranám. Když už je hrůza, utrpení a lidské oběti, pak by bylo ekonomicky nepřijatelné, aby se situace nevyužila i v otázce obchodování s lidskými orgány, a dokonce i s lidmi, spoutanými a prodanými do otroctví.

Je obtížné posoudit, zda je paní Kosorová opravdu tak naivní jak spolu s jejím ministrem zahraničí Gordanem Jandrokovićem působí, a do jaké míry odvádějí svou práci chorvatští zpravodajci, ale bylo by naivní očekávat, že nejsou obeznámeni se závažnými obviněními, která se týkají kosovského premiéra Hashima Thaçiho, často zmiňovaného v souvislosti s trestnou činností. Již začátkem roku 2005 německá tajná služba BND vydala podrobnou zprávu o kriminálním podsvětí na Balkáně a za jednoho z hlavních protagonistů nezákonných aktivit v regionu označila právě Thaçiho jako jednoho z klíčových hráčů balkánské zločinecké infrastruktury. Podle zjištění BND je současný předseda kosovské vlády jedním z nejdůležitějších lidí v proslulém klanu Osmani. Osobně udržuje úzké vztahy s hlavou klanu Qazimi Osmanim, nazývaným Felix. Již tehdy varovaly západní tajné služby, a to nejen německá, ale i nizozemská a americká, jak nedávno zveřejnily Wikileaks ve zprávě z roku 2007, že Kosovo je kriminální stát, a že tyto aktivity jsou úzce spojeny s lidmi, kteří řídí tuto zemi.

Kosovu vládnou zločinci - řekl bývalý nizozemský státní tajemník pro evropské záležitosti Frans Timmermans v rozhovorech s diplomaty USA. "Timmermans je znepokojený budoucími dopady vlivu EU v Kosovu ... Kosovu vládnou lidé, kteří žijí z trestné činnosti ... Oni nemají jiné zdroje příjmů“, uvádí se v důvěrné depeši amerického velvyslanectví v Haagu, ke které přišly Wikileaks. Timmermansovo vidění představitelů Kosova bylo oznámeno poté, co ministr Hashim Thaçi a jeho nejbližší spolupracovníci se stali cílem ostré kritiky po zveřejnění dokumentů NATO, v kterých jsou také popsáni jako hlavní aktéři místní mafie, zapojení do různých trestných činů, včetně obchodu s drogami, zbraněmi a lidmi, ale i vražd neloajálních Albánců, Srbů a svých politických rivalů.

Německo však v roce 2005 neposkytlo své znalosti a oficiálně je nepředalo spojencům v NATO a EU. Ve skutečnosti, ignorováním těchto faktů, ve chvíli kdy EU rozhodovala o uznání Kosova, přímo usnadnilo rozšíření a reorganizaci zločinného klanu Osmani - tak nedávno komentoval situaci jeden chorvatský novinář.

Že pověst Kosova jako drogovho centra Evropy, doslova drogového státu, není pouhá teorie ale holý fakt, nedávno potvrdil i šéf ruské Federální služby pro kontrolu obchodu s drogami Vladimir Ivanov. Ten odhaduje, že balkánskou cestou ročně projde kolem 150 tun heroinu. Proto navrhuje zřízení balkánského protiheroinového svazu, protože se "žluté tuny" rok od roku jen zvyšují. Nicméně, ve zprávě o návštěvě chorvatské premiérky na Kosovu nebyla ani zdvořilostní zmínka o heroinu, alespoň tou obvyklou frází o započetí boje ze všech sil proti heroinu, což politici obvykle přichystají pro přihlouplý lid. Paní Kosorová na toto téma obvykle ráda hovoří a je široce známa svými perlami o nebezpečné rostlině marihuaně, která je téměř tak fatální jako heroin a kokain dohromady. Kosorová se při několika příležitostech zabývala tímto tématem ve svých veřejných prohlášeních, ukazujících její radikální názory a neuvěřitelnou neinformovanost, nevědecké založení a sklon k frázím a předsudkům. Drogy by pravděpodobně nepoznala, ani kdyby jich měl Thaçi na stole plnou mísu. Nu však důležité je, že vzkázala, jak Chorvatsko je pro Kosovo největším partnerem v regionu, takže se domácí závisláci a narkofilové nemusí obávat, že se bude opakovat drogová krize z loňského roku, kdy z důvodů vnitřní kosovské drogové války, drogy v chorvatských ulicích bylo minimálně a drasticky podražila a dealeři míchali do heroinu a kokainu různá svinstva.

Heroin na Kosovu přichází ještě z jedné země, která stejně jako Kosovo, za svou existenci vděčí USA a jejich jednotkám. Jejich přítomností ji bude ještě dlouho "chránit", skoro jako kdyby byl Afganistan další hvězdou na americké vlajce. Ivanov, vedoucí ruské Federální službu odpovědné za drogy je přesvědčen, že největší část práce v obchodu mezi dealery a zákazníky je právě na Kosovu, kde to může být prováděno doslova za kontrolovaných podmínek v obchodních kancelářích, kde byznismani kšeftují fetem, jako by pracovali v obchodu s kukuřicí nebo hliníkem, beze strachu z represivních orgánů Kosova. Ty tu jsou od toho, aby chránili hlavní odvětví národní ekonomiky. Vlastně celý státní aparát Kosova je ve službách obchodu s drogami.

Droga z Afghánistánu je později transportována dále přes Kosovo do Evropy. Stejně tak kokain, který přichází na Kosovo přes přístavy v Albánii. Za kilogram nejčistšího heroinu, který je momentálně dostupný v Evropě, v zemi, které naše premiérka slavnostně slibuje nejlepší regionální partnerství, je nutné mít nějakých 10 tisíc eur. Za ten stejný kilogram, který dobře zavedenými a establišmentem zabezpečenými cestami přijde na západ, už v Záhřebu, bude nutné vydat 150 000 eur, což je příjem, který je nemyslitelný z jakékoliv jiného podnikání. Všechny celní konfiskace, veškeré zboží, které mezitím „propadá“, které je odhaleno buď na hranicích, nebo v tranzitu, v 95 procentech je zboží konkurence, které nemá mezistátní požehnání.

Zpráva ministerstva zahraničí USA, která byla před šesti měsíci předána Kongresu USA, konstatuje, že Kosovo je významným drogovým centrem, protože má prostupné hranice a korupci v řadách pohraniční policie a celních orgánů, a že boj proti drogám má pro kosovskou policii, která je i tak slabě vybavená, personálně i profesně, velmi nízkou prioritu. Jako přímý výrobce drog není Kosovo významné, ale Kosovem se do Evropy přepravuje heroin, který přichází přes Turecko, stejně jako kokain a marihuana, které se dovážejí přes černohorské a albánské přístavy. V Kosovu se drogy následně přebalí a dopravují dál, uvádí se v závěru zprávy ministerstva zahraničí. Vzhledem k objemu obchodu s drogami bylo provedeno jen velmi málo zatčení, a ti, kteří byli zatčeni, byli hlavně jednotlivci, chycení za držení malého množství drogy, ačkoli existují věrohodná tvrzení o korupci v kosovské policii a mezi celníky.

Zpráva americké DEA (protidrogová centrála USA – pozn. překlad.) za poslední rok uvádí, že se na Kosovu v každém okamžiku nachází 800 až 1200 tun stoprocentně čistého heroinu, což znamená, že se z jednoho kilogramu dají vyrobit čtyři, přičemž zůstává zboží stále bezvadné kvality, a jako takové se prodává na trhu v jakémkoli evropském městě. To znamená, že z onoho jednoho kilogramu, který v Prištině stojí 10 000 eur a v Záhřebu 150 000 eur můžete vydělat více než půl milionu eur. Tento poměr může být i vyšší, mnohem vyšší. Kilo heroinu je dneska o něco silnější, než obal na DVD, takže je snadné si představit, jak poměrně snadno lze jej propašovat a vydělat na tom peníze. Samozřejmě, chce to jen dobré kontakty a žaludek na špinavou práci.

Kokain z Kolumbie stejně jako heroin z Afghánistánu se do Kosova dodává přes albánské přístavy a albánské teritoriální vody, když se droga převáží čluny na břeh. Největší část drog se na Kosovo dostává přes pohoří Prokletije, ale zřejmě už ne v konvojích na oslech, nýbrž prostřednictvím legálních firem, s fakturami, pečlivě zabalená, v ideálních podmínkách, jak se sluší na drahocenné zboží. Je zřejmé, že hraniční kontroly mezi Albánií a Kosovem jsou více propustné než scheengenský prostor, a že obě země udržují symbiózu v profitování z narkoekonomie, zatímco svět odvrací pohled a americká DEA jen občas zpracuje proforma zprávu, a to na zakázku nebo z propagačních důvodů.

Na Kosovu se většina heroinu a kokainu "řeže“, míchá se s růžnými práškovými materiály stejného vzhledu a tak zboží, které se dál přepravuje do zemí EU, není zdaleka tak čisté jako originál. Průměrný chorvatský závislák nikdy v životě neochutnal „zboží“, který by měl víc než 10 procent drogy. Když se stane, že se dobré zboží vyskytne na ulici, jako se to stalo v tyto dny, pak bohužel dochází k úmrtím z předávkování, protože organizmus průměrného narkomana je zvyklý pouze na smetí.

I když je zřejmé, že Kosovo je pro Evropu, co se heroinu týká, drogové centrum, a poslední dobou také stále častěji i distribučním centrem kolumbijského kokainu. S tím jsou, jak jsme ukázali, americké instituce a úřady dalších zemí dobře seznámeny. DEA a související represivní služby problém ignorují, jako by žádný nebyl. Je zřejmé, že jde buď o nekompetenci, nebo je Kosovo nezajímá. Protože je zajímat nesmí. Stejně tak nezajímá ani  Jadranku Kosorovou čím se její kosovský kolega ve svém volném čase zabývá. To bude pokračovat tak dlouho, dokud je možno chudým lidem vytírat oči levnými předvolebními frázemi typu - "již nikdy nebudeme chodit pro svolení do Bělehradu“.

Podle posledních odhadů až 65 procent celosvětového množství heroinu, který je v současné době přepravován z Asie na západ, prošlo Kosovem. 90 procent ze všech typů drog, které přicházejí z celého světa do Evropy, je posíláno přes Kosovo, napohled chudé

ou a nezajímaou provincie Srbska, které jeho ztrátu snad nikdy nepřekoná. Kosovo je dnes něco jako Srbsko za dob Miloševiće, kdy mafie doslova vládla zemí a pašování, vraždy a další trestná činnost byly na denním pořádku. Rozdíl je ale v tom, že na Kosovu se tak nyní děje v mnohem větší míře,

Kanadský detektiv Stewart Kellock, který podle informací z Internetu a zpráv, ve kterých je zmiňován, je velmi dobře informován o trestných činech balkánské drogové scény, otevřeně tvrdí, že USA tiše souhlasí s obchodem s drogami na Kosovu a že američtí diplomaté otevřeně braní tamní kriminální špičky před trestním stíháním. Také tvrdí, že Hashim Thaçi stojí v čele největšího mafiánského klanu, což vlastně znamená, že mafie prakticky vládne jedné evropské zemi, uznané a vážené Evropskou unií a Spojenými státy. Jsou k dispozici oficiální zprávy, podle kterých Hashimův klan v této chvíli provozuje tři nezákonné laboratoře pro zpracovávání heroinu, což značně zvyšuje zisky, protože se na Kosovo dováží surové afghánské opium, jehož velkoobchodní cena za kilogram je pouhých 50 dolarů.

Takovou volnost pro práci a bezpečí před zákony neměl nikdo nikdy v moderní historii, ani slavný kokainový král Pablo Escobar v době, kdy byl ještě členem kolumbijského parlamentu. Ve světových dějinách není zaznamenán případ, že by celý jeden evropský suverénní stát s demokratickým zřízením byl plně ve službě kriminálního podsvětí, jako ojedinělá globální enkláva, narkolaboratoř a skladiště světové velmoci ve středu Evropy. Zisk, který se tam každý den realizuje, je těžké si představit. Je to rozhodně obrovská suma v řádu miliard eur. A v této hře samozřejmě účinkují mnozí státní činitelé. Srbský analytik Milovan Drecun otevřeně tvrdí, že účast na tomto podniku mají lidé z nejvyšších pozic v kosovské vládě, a jak říká, i když Spojené státy oficiálně prodávají story o svém úsilí v boji s produkcí opia a heroinu v Afghánistánu, ve skutečnosti vedou přes CIA nelegální obchod s afgánským heroinem na Kosovo.

Největší část afghánského heroinu, který CIA transportuje na Kosovo, projde americkou vojenskou základnou Bondsteel, která se nachází u Uroševce. Jedná se o největší americkou vojenskou základnu na světě zabezpečenou pěti tisíci vojáky, jejíž infrastruktura je plně vybavena a nezávislá na okolním světě.

Kromě toho, že je zmiňována jako hlavní centrum dodávek drog, je základna opakovaně zmiňována i v souvislosti s jinými druhy špinavé činnosti, od prostituce až po obchod s lidskými orgány. Základna se nachází v blízkosti místních ropných zařízení a údajně se nachází v blízkosti bohatých nalezišť uranu. I mnohé americké noviny v posledních letech psaly o spojení Camp Bondsteel s obchodem s drogami, který je v americké armádě blízký již od dob Franka Lucase, slavného černého newyorkského dealera, který během války ve Vietnamu dodával heroin špičkové čistoty ze "zlatého trojúhelníku" v rakvích s ostatky mrtvých amerických vojáků. O tom byl skvělý film Ridley Scotta "American Gangster".

Jiné zprávy uvádějí americkou vazbu na člena Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) a blízkého přítele premiéra Hashima Taçiho, o kterém se tvrdí, že převáží 150 kilo heroinu a kokainu na jeden zátah. Tito kriminálníci se údajně přátelili s majitelem kavárny, která se nalézá na cestě do vojenské základny Camp Bondseel a spolupracovali s americkými generály, tvrdí srbský analytik Drecun a uzavírá: „To znamená, že se Kosovo za pomoci západních šéfů stalo úrodnou základnou pro všechny druhy dealerů a další zločince.“

Podle informací, dostupných v médiích a na internetu, kosovskému zločinu vládne devět tamních mafiánských šéfů a všichni jsou vzájemně velmi dobře provázáni, a také s mafiemi v sousedství včetně srbského podsvětí. Není divu, vždyť zločin je imunní ke všem střetům a proti všem ideologiím. Že je to pravda jsme se přesvědčili během devadesátých let za období války, kdy všechny strany spolu obchodovaly se vším a kdečím, od nafty a drog, přes věci každodenní potřeby až po zbraně a střelivo. Probíhalo to zejména v Bosně a Hercegovině. Nakonec jedině mafie přežila pád bývalé Jugoslávie, válku mezi bývalými republikami, dnes nezávislými státy. Stačí si jen připomenout vtipy z té doby. Dlouho se v Itálii říkalo přísloví „Jiné státy mají své mafie, ale u nás má mafie svůj stát“, ale nikdy to nebylo tak doslova, jako na Kosovu.

Dobře informovaní o událostech na Kosovu jsou náchylní věřit, že i poslední případ nepokojů na hranicích, který mainstreamová média vylíčila jako další incident v sérii ideologických střetnutí mezi jednotlivými etniky, vlastně způsobily mnohem triviálnější důvody, ty trestné. Kosovský premiér Hashim Thaçi, podle této verze, poslal zvláštní síly, aby obsadili dva hraniční přechody se Srbskem na severu Kosova, které byly dříve kontrolovány kosovskými policisty srbské národnosti, protože chce upevnit kontrolu nad trhem s drogami a jiným nelegálním zbožím, o čemž skromně psala i některá bělehradská média.

Kurýr tak zveřejnil, že "jim velmi vyhovuje, když kontrolu nad všemi hraničními přechody převezmou albánští celníci, aby pašování mohlo probíhat bez překážek," a na toto téma se pro noviny vyjádřil i profesor Zoran Dragišić z bělehradské bezpečnostní fakulty, který je přesvědčen, že existuje spřažení mezi srbskou a kosovskou mafií. - Jeden každý gram heroinu, který vstoupí do Srbska, pochází z albánských rukou. Spojení existuje, a to je vždy maskováno ultrapatriotizmem na naší straně.

Kdykoliv se něco stane, mluví se o chuligánských skupinách, a když se prozkoumá důkladněji a objeví se jejich vůdci, jasně se vidí, že jsou buď podezřelí, nebo již byli uvězněni kvůli drogám. Ukazuje se, že za každým z nich je jeden z albánských šéfů, říká Dragišić. Momir Stojanović, bývalý ředitel srbské Vojenské bezpečnostní agentury řekl stejným novinám, že existují vztahy mezi albánskými a srbskými zločinci, ale že nejsou tak silné, jako a s těmi v Černé Hoře a Makedonii. „Existují silné srbské zločinecké klany v Sandžaku, které se zabývají pašováním spotřebního zboží, zatímco v Bělehradě jsou ti, kteří se zabývají drogami“, řekl Stojanović.

Srbské bezpečnostní služby označují ve svých hlášeních právě sporný hraniční přechodu Brnjak jako hlavní tranzitní bod pro pašování cigaret, což je jedna z početných činností, kterou se zabývá kosovská mafie, vedle pašování drog a zbraní, krádeží a následným trasportem luxusních automobilů po celé Evropě, palivem a stále častěji uváděným obchodem s lidskými orgány, což sice zní neuvěřitelně a ďábelsky, ale to ještě neznamená, že to není fakt. Protože profit je pro mafii jediné, co je jí svaté a kosovská mafie je počítána mezi nejmocnější v Evropě. Jak by také nebyla, když má i svůj stát.

V neposlední řadě je zajímavé pokusit se podívat na toto téma z úhlu perspektivy světa, ve kterém žijeme, který je v současnosti tak silný, technologicky a ve všem ostatním, dokonalý, zároveň ale neuvěřitelně naivní, ubohý a nešťastný. V současné době, a to bez jakýchkoli pochybností může moderní věda disponovat jedem, který dokáže během jednoho týdne kompletně zničit všechnu produkci afgánského máku. Přesto v zemi, která je pod americkou kontrolou, se od okamžiku, kdy tuto zemi Američané okupovali, zdvihla produkce opia jako nikdy dříve. V Evropě je uměle vytvořen státeček, který je, tak očividně až to bolí, v protikladu se všemi oficiálními evropskými hodnotami. Avšak existuje a jeho čelní představitelé vypadají na televizních obrazovkách uhlazeně a slušně a chorvatská premiérka tam tak ráda čas od času jezdí. Určitě ne jen proto, aby jim vyřídila vzkaz turbosilné Angely Merkelové, když se to zrovna sejde. V tomto světě je zločin problém pouze tehdy, když hraješ za špatnou stranu, pro všechno ostatní tu je CIA. A zisk náš každodenní. Kosovo je typické dítě, typický produkt světa, ve kterém žijeme, výplod Nového světového řádu, po kterém velmoci touží.

Autor: Ante Pancirov (29. Srpna 2011, list Slobodna Dalmacia, Chorvatsko)

Pramen:

http://4dportal.com/hr/kolumne-ante-pancirov/1894-dossier-kosovo-mafija-usred-europe-ima-vlastitu-dravu-sponzori-su-joj-eu-i-sad

Překlad: vd+nk