Sobota, 7. ledna 2012

I přesto, že již léta není v provozu a drahé technické vybavení chátrá, důl Trepča ve Zvečanu je hlavním cílem Francouzů, Američanů a Němců, kterým se ani po 12 letech od příchodu na Kosovo a Metochii nepodařilo dohodnout. Kdo z Trepči vytáhne miliardy eur těžbou olova, zinku, stříbra a dalších cenných kovů z dolů Stari trg, Crnac, Belo brdo a Koporić? Při „rozdělování“ Kosova na oblasti, které budou kontrolovat, se věřilo, že

Trepča je kořistí Francouzů, kteří požadovali kontrolu nad severní částí provincie. Bylo i několik pokusů, přes dotace Francie, Švýcarska a Holandska na oživení tohoto gigantu, aby znovu teklo stříbro ze Zvečanu, avšak plány jim kazili „neposlušní Srbové“.

Tak bylo několik tisíc zaměstnanců posláno domů a na důl Topionica ve Zvečanu pověšen zámek.

Jeden z inženýrů z Trepčanských dolů u Leposaviće říká, že všichni věřili, že doly budou spravovat Francouzi a jejich subdodavatelé Belgičané, avšak plány jim kazí Američané a Němci.

„Ani my Srbové se nehodláme tak lehce vzdát a nechat jim jen tak toto ohromné bohatství“, říká jeden z inženýrů z trepčanských dolů u Leposaviće pro deník "Vesti". Přestože sever Kosmetu není jejich sektor, přišli sem s velkými jednotkami KFOR Američané a Němci, za Ameriku o Trepču bojuje velvyslanec této země v Prištině Christopher Dell, zatímco za Německo lobuje osobně kancléřka Angela Merkelová, která od Srbska požaduje zřeknutí se provincie a uznání „nezávislého Kosova“. Kdo zvítězí v této hře, se ještě neví. Můžeme-li soudit podle  zvěstí, že se Američané stahují z Kosova a Metohie, měla by Trepča připadnout německo-francouzským firmám. Existují však zprávy, že Američané pouze opustí základnu Bondsteel, kterou postupně obsadí Turci, ale zesílí svou přítomnost na základně Nothing Hill u Leposaviće, odkud budou mít zdejší nerostná bohatství na dohled.

Tyto spekulace však odmítl velitel amerických sil KFOR plukovník Jefrey Layton, který uvedl, že se američtí vojáci v roce 2012 z Kosova nestáhnou. Momentálně se na Kosovu nachází 1477 amerických vojáků, kteří zde pod hlavičkou KFOR mají za úkol především chránit ekonomické a vojenské zájmy Washingtonu.

Oficiálně je Trepča i dnes v provozu, ale nikdo přesně neví do jaké míry. Teprve když byly nedávno ve Vučitrnu zadrženy kamiony Euro-kopu z Rašky, které převážely olovoměděný koncentrát z Leposaviće do Švýcarska, vyšlo najevo, že část dolu Trepča, která je pod srbskou kontrolou, doluje, částečně zpracovává a něco i vyváží.

Podle neoficiálních informací byl stejný koncentrát vyvážen do Bulharska a do Černé Hory (přístav Bar) a odtud dále ještě do několika zemí.

V Leposavići pracují doly Crnac a Belo Brdo při snížených kapacitách, zvláště od letošního roku, kdy byly zavřeny administrativní přechody Brnjak a Jarinje.

Ředitel Trepči Jovan Dimkić nikdy nevysvětlil, jakým způsobem tuto firmu provozuje a pod čí je kontrolou. Těmito otázkami se však, alespoň ne veřejně, nezabývali ani KFOR a Eulex a dokonce ani Hashim Thaçi nedával najevo nějaký přehnaný zájem o převzetí Trepči, protože si je vědom toho, že nerostné bohatství je kořistí těch, kteří ho bombami dosadili k moci a nezasahuje proto do jejich zájmů.

Cizinci nejdříve chtějí „stabilizovat“ situaci na severu Kosmetu, ustanovit pevné hranice se Srbskem a zajistit fungování „hraničních přechodů“ Brnjak a Jarinje a až poté budou pracovat na oživování dolů v Trepči, shodli se spolupracovníci deníku "Vesti".

Ukradeno 100 miliard eur

Ministerstvo energetiky Republiky Srbsko oznámilo, že „cena nerostného bohatství na Kosmetu je 100 miliard eur, vezme-li se v potaz perspektiva a výnos, který by se získal těžbou a zpracováním těchto surovin na elektrickou energii.

Korporační odborníci na nerosty a minerály koncem roku 2008 vydali odhad, že rezervy olova v Trepči činí 425 000 tun, zinku 415 000 tun a stříbra 800 tun. Je tu také 185 000 tun niklu, 6 500 tun kobaltu a 15 milionů tun feroniklu.

Pacolli chce prodávat Britům

Místopředseda vlády Kosova Behgjet Pacolli zkouší Trepču prodat princi z Kentu Michaelovi. Vše nasvědčuje tomu, že Pacolli přišel na Kosovo právě proto, aby obchodoval s bohatstvím, do kterého Srbsko vložilo miliardy dolarů. Před druhou světovou válkou Angličané dlouhou ovládali Trepču a získali z ní obrovský profit.

Rogozna plná zlata

Se severem Kosmetu hraničí Rogozna, která teritoriálně patří k Novému Pazaru (Srbsko). Na této hoře se těžilo již ve středověku, avšak před několika lety Geozavod z Bělehradu spolu s dalšími zahraničními společnostmi zjistili, že prakticky celé pohoří leží na mědi, stříbru a zlatu. Procento kovu v hornině se pohybuje od 1,2 do 1,6 procenta. Z jedné tuny měděného koncentrátu se tak může získat, kromě dalších kovů, šest až sedm gramů čistého zlata. V boji o kontrolu nad Trepčou cizinci na Kosovu počítají i s tímto srbským bohatstvím, které však bohužel Srbsko nevyužívá.

Zdroj: http://www.vesti-online.com/Vesti/Tema-dana/192181/Rat-za-Trepcine-milijarde překlad LN