Úterý, 7. února 2012

Bývalý prezident Republiky Srbské (BiH) Radovan Karadžič má v dalších dnech jedinečnou příležitost, jak při křížovém výslechu experta obžaloby polského policejního inspektora Tomasze Blaszcsyka dokázat, že v červenci roku 1995 v hangáru v Kravici u Brtunce, nebyla spáchána žádná genocida, a také vyzvat k zodpovědnosti všechny dosavadní svědky, kteří po celá minulá léta tvrdili, že na tom místě viděli tisíce zabitých muslimů. Na tuto skutečnost upozornil v rozhovoru pro „Vesti“ bývalý novinář Dr. Zoran Petrović Piroćanac, jehož nahrávky a záznamy z událostí v Kravici z 13. a 14. července 1995 tvoří základ pro svědectví polského policejního inspektora Tomasze Blaszcsyka . „Karadžićův právní tým měl již příležitost na základě analýzy mých záběrů dokázat, že se v Kravici neodehrála genocida ale válečný zločin, a od soudního senátu požadovat trest pro všechny svědky, kteří křivě svědčili o tomto incident, resp. tvrdili, že viděli něco, co podle ukázek video záznamu neexistuje.“ Co konkrétně myslíte? „Můj záznam je rozhodující důkaz o tom, že se v Kravici neodehrála genocida.

 Připomínám, že desítky svědků tvrdí, že dveře skladu byly stále otevřené a že uvnitř bylo 500 až 1 500 lidí. Těch několik vteřin záznamu, které se mi podařilo pořídit z auta, které byla pod muslimskou palbou, svědčí, že vrata hangáru byla zavřena. Toto vyvolává vážné pochybnosti o genocidě a Karadžićově zodpovědnosti za ni.“

Proč nejsou zahrnuty jako důkazy u soudu?

„Až v roce 2006 soud v Haagu obdržel kompletní záznam TV reportáže, kterou jsem natočil v roce 1995. Připomínám, že originál záhadně zmizel ze zamčeného trezoru v zamčené kanceláři šéfredaktora Studia B a tento případ se nikdy nevyřešil. Je také velmi zajímavé, že je to jediný případ, kdy nějaká nahrávka zmizela ze Studia B, který se do dnešních dnů stal.“

Odkud je potom celý snímek?

„To jsem již mnohokrát vysvětlil.  Díky tomu, že jsem tehdy v roce 1995 dal jednu nahranou VHS kazetu s natočeným pořadem „Operace Srebrenica“ poskytl Srbům v Kanadě, mnoho obvinění proti novinářům byla zmařena.

Používá Karadžič těchto záznamů?

„Do současné doby byly záznamy použity v několika procesech. Karadžić mne kontaktoval asi před rokem a půl s dotazem zda bych nechtěl být jeho mediální poradce (expert pro média). Stejného dne, po tomto rozhovoru obžaloba tuto možnost zamítla s tím, že nemohu být Karadžićův svědek, ale jen jejich. Nicméně toto je „starý recept“, podle kterého pracují. Obdobně mi nebylo umožněno, abych byl svědkem obhajoby generála Borovčanina.

Přijal jste návrh Karadžiće?

„Samozřejmě, že ano, protože jak on, tak i já věříme, že jsem odborně kvalifikovanější pro tuto práci, než všichni, kteří se dosud objevili u soudu v Haagu jako experti na media. Nejen, že jsem novinář- badatel, ale pracovně jsem pobýval na terénu, o kterém se mluví. Tato skutečnost zřejmě někomu vadí.“

Chcete se objevit u soudu?

Kdybych náhodou byl anglický nebo americký novinář, určitě by mě kvůli stejnému svědectví vícekrát nevolali. Ale protože jsem Srb, není vyloučené, že se potřetí objevím v Haagu jako svědek. Vždyť v srpnu roku 2007 Vuk Jeremić trapně podepsal příkaz, že musím být dopraven k osudu, i když Tribunál od toho nakonec ustoupil, protože jsem byl kvalitní svědek, a proto mi při dvou příležitostech poděkovali, jak obhajoba, tak i obžaloba.

Potěšení nevládního organizací

Foreign Affairs tento týden zveřejnily výsledky analýzy vašich záběrů. Její výsledky se liší od toho, co tvrdíte.

„Je zajímavé, že jejich autor Michael Dobs, jako já zkušený válečný reportér, si usmyslel provést analýzu až po pěti letech. Nikdo mne nekontaktoval, ale mě už nic nepřekvapuje. Zvláště mne pobavilo, že se z takto vykonstruovaných zpráv radují představitelé nevládních organizací od Sonji Biserko, přes Natašu Kandić až po Žarka Koraće, tady lidí slabé intelektuální a morální úrovně. Ať se někdo zeptá, proč po mém svědectví v případu generála Borovčanina v roce 2007 musel expert Tomasz Blaszczyk znova psát svoji expertizu a opět shromažďovat důkazy.“

Proč tedy?

„Mé záznamy jednoznačně, ukazují, že se ve Srebrenici nejednalo o genocidu, ale o válečný zločin. Vzhledem k této skutečnosti generál Borovčanin nebyl odsouzen k maximálnímu trestu požadovanému obžalobou. Na Karadžićovi a jeho právnících je, aby této skutečnosti využili k jeho obhajobě.

Jestli se tedy nejednalo o genocidu, jaký je Váš názor na to se stalo v Kravici?

„Byla to pomsta místního obyvatelstva za všechno, co Srbové prožili v tomto regionu od roku 1992 do 1995. Za stovky vypálených vesnic a zabitých srbských civilistů. Nicméně, ani pomsta se neměla stát, to neodpovídá srbské vojenské a morální tradici. Je velký rozdíl mezi genocidou a válečným zločinem.“

Rozmlouval  Đ. Barović  -  Vesti

Zdroj:  http://www.vesti-online.com/ překlad FP