Děkujeme všem dárcům
za finanční prostředky pro
občany vytopených srbských
měst Obrenovac a Krupanj.
Bylo vybráno přes 27 000 Kč.
Za ně jsme pořídili
polštáře a přikrývky
pro nejchudší z vyplavených.
Děkujeme i za dar školních brašen.
Zde si můžete prohlédnout foto
z předávní vašich darů.
Ještě jednou díky za vaši štědrost.



Právě připojeni - hostů: 826 

DOPORUČENÉ KNIHY

Alexander DORIN

SREBRENICA





Právě (19.12.2013) vyšla výborná kniha.

Alexander Dorin, Švýcar s jihoslovanskými kořeny, odhaluje snad největší mediální a politický podvod, který byl na nás dosud spáchán. Českému čtenáři přináší mnoho otřesných faktů a dosud chybějících informací. Kniha zároveň nepřímo ukazuje na hanebnou úroveň české mediální scény. Její čtení nedoporučujeme zarytým pravdoláskařům. Mohla by u nich vyvolat silnou depresi či infarkt.

Po přečtení se budete na svět dívat docela jinak.

Cena: 330 Kč + poštovné+balné



Objednávky na:

http://www.amabilis.cz/botanika/eshop/0/0/5/125-SREBRENICA




DOPORUČENÁ KNIHA:



Prof. Dr. Rajko Doleček

Necenzurované obrazy II.





Kniha plná faktů z nedávné historie Evropy, jejichž zveřejnění se mnohým mocným dnešního světa nelíbí. Ukazuje na pravé viníky posledních balkánských válek a krvavého rozpadu Jugoslávie. Čtení této knížky vás nenechá lhostejnými.




  • Kosovo
  • Kosovo
  • Kosovo
  • Kosovo
VÁLKA – Vlastní vzpomínky - Kolaterální ztráty Tisk Email

Čtvrtek, 20. června 2013 / Prof. Dr. Rajko Doleček, DrSc.



Vícedenním leteckým bombardováním Bělehradu (06. dubna 1941) zahájilo Německo útok na Jugoslávii. Bomby a požáry zabily kolem 5 000 lidí, poškodily až zničily na 6 000 domů. Chorvatská města Němci nebombardovali. Při leteckých spojeneckých anglo-amerických útocích (měly být jen na vojenské cíle v Bělehradě, hlavně na nádraží) na Velikonoce 16. a 17. dubna 1944 zahynulo téměř 4 000 lidí. „Koberec“ bomb zasáhl „omylem“ obytné a vilové čtvrti. Hodně lidí zemřelo pro nepřipravenost na útok, chybou spojeneckých pilotů (minuli cíl o 2 kilometry), špatné zásobení zdravotnickým materiálem v okupovaném Srbsku.

Po vypuknutí války a po bombardování Bělehradu Německem přestala dodávka

proudu a vody, nevysílal rozhlas, oněměly telefony, nebylo možné zavolat zdravotní službu nebo hasiče, přestaly vycházet noviny, více dnů byl lid bez zpráv, zastavila se městská doprava, nikde se nic nedalo koupit (byla to hrozná situace pro ty, kteří neměli doma nějaké zásoby).

Trvalo několik dnů, než se město dostalo z šoku a začaly fungovat, přes stálé bombardování  alespoň nějaké služby. Závažným faktorem byl nedostatek vody, který do jisté míry kompenzoval nemalý počet studní, hlavně na předměstích Bělehradu. Jak by se řešila tato situace za války dnes, když studny prakticky ve městě neexistují?

Během agrese Evropské unie, NATO, USA proti Srbsku (24.03. až 10. 06. 1999), s nálety 78 dnů a nocí, bez  povolení Radou bezpečnosti OSN, na základě dezinformací, bylo shozeno na Srbsko, včetně Kosova a Metochie, na 40 000 tun bomb, včetně zakázaných kazetových,  a desetitisíce projektilů s ochuzeným uranem, jehož následkem se už teď jeví zvýšený výskyt leukémií, některých nádorů, malformací plodů. NATO bomby zabily 2 768 civilů, z toho 78 dětí, kolem 6 000 bylo zraněno. Vojáků a policistů zahynulo 1031, 5 173 bylo zraněno. Byly zničeny obytné budovy, teplárny, řada zdravotnických zařízení (např. i nemocnice v Bělehradě), civilní průmysl, vodní zdroje, 60 mostů, elektrárny. Bombardování vyvolalo ekologickou katastrofu použitím ochuzeného uranu, zničením řady chemických továren, rafinerií nafty, jejichž toxické zplodiny se dostaly do zdrojů pitné vody.



Kolaterální škody a ztráty na životech, pokud nebyly úmyslné, vyplývaly z nepřesnosti bombardujících pilotů, kteří bombardovali (pro svoji větší bezpečnost) z výšky 5 000 metrů. Autor navštívil, někdy i brzy po bombardování, některá města v Srbsku. NATO piloti opakovaně použili špinavý trik, když nálet na určité místo opakovali za 10-15 minut, když  na postiženém místě už působily záchranné skupiny. Tak přišel například o nohy jeden z velitelů bělehradských hasičů.

Jinak v porovnání s válkou 1941- 45 byla záchranná služba, zásobování, opravy poškozených zdrojů proudu, nemocniční péče, atd. na vysoké úrovni.

Pro zajímavost nutno uvést alespoň jeden případ tzv. „kolaterálních“ ztrát.



Letadla NATO „omylem“ bombardovala na Kosovu a Metochii z výšky 5 000 metrů, v domnění, že se jedná o jihoslovanskou (srbskou) armádu, kolonu albánských (!) uprchlíků 14. dubna 1999 mezi městy Prizren a Džakovica u vesnic Madanaj a Meja. Bylo zabito 73 civilů, v tom řada dětí, 36 bylo zraněných.

Před zdravotnickou službou tohoto typu „moderní války“ stojí nelehký úkol. Je tu nezbytnost proškolení co největší části obyvatelstva, multicentrické zásoby zdravotnického materiálu, předem domluvená propojenost zdravslužeb.

Jihoslovanské (srbské) ministerstvo zahraničí vydalo o tom rozsáhlou dokumentaci v 1999 ve dvou knihách o 1 000 stránkách v angličtině, s mnoha barevnými fotografiemi, pod názvem „NATO Crimes in Yugoslavia – Documentary Evidence“ (Zločiny NATO v Jugoslávii – Dokumentované důkazy).


Zdroj: přednáška profesora Dolečka na XX. chirurgických dnech v Praze 27. 05. 2013       Tato emailová adresa je chráněna před spamboty, abyste ji viděli, povolte JavaScript