Děkujeme všem dárcům
za finanční prostředky pro
občany vytopených srbských
měst Obrenovac a Krupanj.
Bylo vybráno přes 27 000 Kč.
Za ně jsme pořídili
polštáře a přikrývky
pro nejchudší z vyplavených.
Děkujeme i za dar školních brašen.
Zde si můžete prohlédnout foto
z předávní vašich darů.
Ještě jednou díky za vaši štědrost.



Právě připojeni - hostů: 1271 

DOPORUČENÉ KNIHY

Alexander DORIN

SREBRENICA





Právě (19.12.2013) vyšla výborná kniha.

Alexander Dorin, Švýcar s jihoslovanskými kořeny, odhaluje snad největší mediální a politický podvod, který byl na nás dosud spáchán. Českému čtenáři přináší mnoho otřesných faktů a dosud chybějících informací. Kniha zároveň nepřímo ukazuje na hanebnou úroveň české mediální scény. Její čtení nedoporučujeme zarytým pravdoláskařům. Mohla by u nich vyvolat silnou depresi či infarkt.

Po přečtení se budete na svět dívat docela jinak.

Cena: 330 Kč + poštovné+balné



Objednávky na:

http://www.amabilis.cz/botanika/eshop/0/0/5/125-SREBRENICA




DOPORUČENÁ KNIHA:



Prof. Dr. Rajko Doleček

Necenzurované obrazy II.





Kniha plná faktů z nedávné historie Evropy, jejichž zveřejnění se mnohým mocným dnešního světa nelíbí. Ukazuje na pravé viníky posledních balkánských válek a krvavého rozpadu Jugoslávie. Čtení této knížky vás nenechá lhostejnými.




  • Kosovo
  • Kosovo
  • Kosovo
  • Kosovo
Návrat Rakouska na Balkán? Tisk Email

Středa, 26. února 2014



U příležitosti století ode dne zahájení První světové války se slovo revize stává velmi populárním na Balkánu. Jde o pokusy o revizi Daytonské dohody, výroky o tom, že Balkán byl příčinou rozpoutání První světové války, a o návrat rakouského vlivu.

Možná, že v Evropě někdo uvěří ve vyprávění o „bosenském jaru“, ale v žádném případě na Balkánu. Nepokoje tu možná měly z počátku sociální povahu,

ale ta se na prahu voleb rychle přeměnila v politickou. Úlohu v tom sehrál také aktivní zásah rakouských úředníků.

Loni jmenovaný rakouský ministr zahraničí Sebastian Kurz přijel již druhý den po svém jmenování do Chorvatska, aby „ukázal, že Západní Balkán je zahraničněpolitickou prioritou Rakouska.“ Vídeň přiznala sociální povahu nepokojů v Bosně a Hercegovině, ale rozhodnutí spatřuje v novém Daytonu. Kurz dokonce přímo požádal o nastolení otázky příslušné změny ústavy.

Vysoký představitel pro Bosnu a Hercegovinu Valentin Incko zase pohrozil zvýšením počtu rakouských vojáků v zemi a v případě vyhrocení situace nasazením jednotek EU. Mají-li ale nepokoje sociální příčiny, což stále zdůrazňují bosenské a evropské politické elity, co s tím má dělat armáda? Vojáci přece nezasahovali během demonstrací ani v Řecku, ani ve Španělsku, ani v Itálii.

Catherine Ashtonová zamítla Inckův návrh na nasazení armády, ale jak potvrdil ministr obrany Gerald Klug, má být rakouský kontingent ze 190 vojáků zvýšen v létě o další stovku. Na nedávném zasedání rakouské vlády bylo rozhodnuto o vyslání dodatečných 130 vojáků KFOR do Kosova v první polovině letošního roku. Celkem tam bude 500 rakouských vojáků, kteří mají být dislokováni na severu místo francouzských. Rakousko tak bude mít na Kosovu a v Bosně a Hercegovině nejvíc vojáků ze všech členů NATO.

V Rakousku také probíhají vědecká sympozia, vydávají se knihy o První světové válce, natáčejí se filmy. A to vše s cílem uvalení viny z rozpoutání První světové války na druhou stranu, nejraději srbskou. Ne náhodou byl během nepokojů v Bosně a Hercegovině podpálen právě Státní archív, kde byly uchovávány nejcennější dokumenty z dob Rakouskouherské říše.

Zdá se, že nejen připomínáme sté výročí zahájení První světové války, ale také vidíme, že oněch sta let jakoby nebylo. Situace se velmi podobá roku 1914. Rakousko znovu hrozí armádou a Německo vyvíjí nátlak na Srbsko a žádá, aby Srbové změnili svoje vnímání dějin a svůj pohled na budoucnost své země.

- - - - - - -

Zdroj: http://czech.ruvr.ru/