Úterý, 11. listopadu 2014

Do města Istok v Pećském kraji se za patnáct let vrátil teprve jen každý desátý Srb z více než 9000, kteří zde žili do roku 1999. Většina z nich se snaží začít nový život v okolních srbských vesnicích. V centru města žije jen několik navrátilců a srbský kněz s rodinou. Tento metochijský kraj je známý kvalitní pitnou vodou, svérázný vzhled dodávají Istoku skály a hřbety hor rýsující se nad městem.

V údolí je úrodná rovina, kterou protéká Istočská řeka. V obci Ljug jsou zříceniny a vesměs prázdné navrátilecké domy.

„Vrátili jsme se v roce 2006. Vyjít do centra nebo na tržnici nebylo snadné, ale časem jsme si zvykli. Člověk musel mít kuráž, aby někam šel,“ říká Novica Antić z Ljugu.

Navrátilci říkají, že nic není jako dřív. Zvykání není snadné, jak pro ně tak pro nás.

„Situace je teď lepší, ale stále přetrvává velká nenávist,“ říká Ranko Ljušć z Ljugu.

Ačkoliv před několika lety bylo v centru Istoku obnoveno 46 domů, albánská společnost nedovolila, aby se Srbové vrátili.

Rodina Poporvić, které se nepodařilo obnovit dům, k návratu došla nelehkou cestou.

„Alternativu jsme našli v obci Osojane, koupili jsme si pozemek a vybudovali dům,“ říká Ivan Popović z Osojane.

„Ze zdejších navrátilců je dnes 141 zaměstnaných, kteří dostávají plat od srbského státu, a máme tři zaměstnané, kteří pobírají plat od tzv. dočasných kosovských institucí. To samo o sobě svědčí o tom, že zde nejsme vítaní,“ říká Mališa Djurić, předseda dočasného orgánu Okres Istok.

V centru Istoku stojí kostel svatých apoštolů Petra a Pavla. Kostelní komplex hlídá jeden policista, a ve farním domě žije kněz se svou rodinou.

„Domy bývají vybudovány, lidé přijdou, pobudou zde nějaký čas a odcházejí. Důvodem je, že nikdo není ochoten se obětovat a žít v takových podmínkách,“ říká kněz Nebojša Sekulić.

Na kopci se nachází klášter Gorioč ze 14. století. Kvůli bezpečnosti nechaly mnišky statek o ploše 22 hektarů oplotit. Klášter dennodenně hlídá kosovská policie.

Zdroj