Děkujeme všem dárcům za finanční prostředky proobčany vytopených srbskýchměst Obrenovac a Krupanj.Bylo vybráno přes 27 000 Kč. Za ně jsme pořídili polštáře a přikrývkypro nejchudší z vyplavených.Děkujeme i za dar školních brašen.Zde si můžete prohlédnout fotoz předávní vašich darů. Ještě jednou díky za vaši štědrost.
Právě připojeni - hostů: 186
DOPORUČENÉ KNIHY
Alexander DORIN
SREBRENICA
Právě (19.12.2013) vyšla výborná kniha.
Alexander Dorin, Švýcar s jihoslovanskými kořeny, odhaluje snad největší mediální a politický podvod, který byl na nás dosud spáchán. Českému čtenáři přináší mnoho otřesných faktů a dosud chybějících informací. Kniha zároveň nepřímo ukazuje na hanebnou úroveň české mediální scény. Její čtení nedoporučujeme zarytým pravdoláskařům. Mohla by u nich vyvolat silnou depresi či infarkt.
Kniha plná faktů z nedávné historie Evropy, jejichž zveřejnění se mnohým mocným dnešního světa nelíbí. Ukazuje na pravé viníky posledních balkánských válek a krvavého rozpadu Jugoslávie. Čtení této knížky vás nenechá lhostejnými.
Útěk kosovských menšin
Evropská unie zastává názor, že Kosovo
je tolerantní a multietnická společnost. Tak proč ho opouštějí jeho menšiny?
Vysoce kritická zpráva Minority Rights
Group International (MRG) trvá na tom, že příslušníci menšinových společenství
začínají Kosovo, během roku od vyhlášení jeho nezávislosti, opouštět kvůli
jejich přetrvávajícímu vyloučení a diskriminaci. V protikladu
k závěrům Rady pro všeobecné záležitosti a vnější vztahy EU, zpráva opět
prokazuje, že tvrzení členů mezinárodního společenství o údajné multietnické
povaze Kosova jsou prázdná a mlhavá. Takovéto projevy, bez přijetí naléhavých
opatření ke zlepšení postavení kosovských menšin, stoupající měrou povedou
pouze k parodování a nikoli k vylíčení faktické skutečnosti.Tato zpráva, nazvaná „Filling the
Vacuum: Ensuring Protection and Legal Remedies for Minorities in Kosovo,“
dochází k závěru, že Kosovo „nemá dostatečně účinnou mezinárodní ochranu
menšin, která zhoršuje situaci menšin a některé nutí zemi opustit kvůli lepšímu
životu. Tyto menšiny nezahrnují pouze kosovské Srby, ale také Aškaly, Bosňáky, Gorance,
Chorvaty, Romy a Turky, kteří podle místních odhadů dohromady tvoří okolo 5-ti
% populace Kosova.
Závěry MRG jsou v jasném rozporu
se závěry z nedávného setkání Rady pro všeobecné záležitosti a vnější
vztahy EU, která „s uspokojením zaznamenala prvotní výsledky, kterých dosáhl
EULEX při podpoře kosovských úřadů v uplatňování vlády práva a k přispívání
k bezpečným a solidním životním podmínkám všech obyvatel bez ohledu na
jejich etnický původ.“ Rozdíl mezi takovýmito vyjádřeními a zprávami
lidskoprávních organizací jako je MRG se stává rozlišujícím znakem úsilí
mezinárodního společenství při poskytování pozitivního zhodnocení kosovských
institucí. Výsledkem je politika, která nedokáže dostatečně bojovat se
základními problémy, kterým čelí místní komunity.Ačkoli byla kosovská vláda často
chválena za vyjádření závazku podporovat práva menšin, zpráva MRG pokračuje v popisu
toho, jak „nedostatek politické vůle na straně většinových Albánců a nízké
investice do ochranných mechanismů vedly v období po vyhlášení
nezávislosti k erozi a ohrožení práv menšin.“ Jednostranné vyhlášení
nezávislosti zanechalo podle MRG „vakuum v účinné mezinárodní ochraně
menšin.“ Vakuum, které, jak se zdá, kosovská vláda nechce nebo není schopna
vyplnit. Bez vypořádání se s nedostatky v oblasti vlády práva – jak
opětovně potvrzuje nově vydaná zpráva Balkan Investigative Reporting Network
(BIRN), která popisuje kosovské soudy jako „neúčinné, neprůhledné a omezované
přetrvávajícími institucionálními překážkami – slib daný menšinám bude hrát i
nadále druhořadou roli při zjevných potřebách prohlašovat Kosovo za příklad
tolerantní a multietnické společnosti.
Výkonný ředitel MRG Mark Lattimer také
zdůrazňuje, že „omezení pohybu, politické, sociální a ekonomické vyloučení
zakoušejí zvláště menší společenství.“ Zhoršováním ekonomické situace v Kosovu
se takové podmínky pravděpodobně ještě ztíží. Zvláště pak pro komunity Aškalů,
Egypťanů a Romů, které trpí hluboce zakořeněnou chudobou a marginalizací.
MRG před delší dobou upozornila na množství
nezdarů při podpoře práv menšinových společenství v Kosovu, ve zprávě
„Minority Rights in Kosovo under International Rule“ z roku 2006 popisuje
situaci menšin jako nejhorší v Evropě a „skoro katastrofální.“ Mezinárodní
společenství dopustilo, „aby se zde vyvinula a zakořenila segregovaná
společnost.“ Bez ohledu na tato a další varování ze strany lidskoprávních
organizací, mezinárodní společenství nejenže ignoruje potíže, kterým čelí
menšinová společenství v Kosovu, ale pravidelně vyhlašuje úspěchy
v ochraně práv menšin.
Zatímco mezinárodní společenství a
kosovská vláda společně tvrdí, že práva menšin jsou zaručena a vyhovují těm nejvyšším
mezinárodním standardům, zpráva MRG ukazuje, jak segregace v Kosovu nezmenšenou
silou pokračuje. Je stále zřejmější, že nářky
nad selháními v oblasti práv menšin byly ještě více rozjitřeny jednostranným
vyhlášením nezávislosti Kosova. Odsouváním požadavků na reintegraci, bude mít
přístup mezinárodního společenství ke Kosovu pravděpodobně následky také pro
jiné části západního Balkánu. Bez základních a bezprostředních kroků
k vyřešení problematiky práv menšin, zvláště pak návratu vnitřně
vysídlených osob (internally displaced persons – IDPs) a uprchlíků, Kosovo
zůstane nesegregovanějším územím v Evropě a stálým zdrojem napětí a
nestability pro celý region.
Ian Bancroft (The Guardian, 3. června
2009)přeložil Karel HykaZDROJ: guardian
a minorityrights