Kosovo nemá místo pro vracející se Srby |
Středa, 18. listopad 2009 Kosovo se stalo terčem kritiky za to, že nedokázalo vytvořit podmínky pro návrat uprchlíků, kteří před deseti lety opustili sporné území. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), která byla úzce zapojená do budování institucí v částečně uznaném státu, publikovala odsuzující zprávu, jež kosovsko-albánské úřady obviňuje z toho, že jim k tomu chybí vůle, a že na to odmítají poskytnout dostatečné množství finančních prostředků. Ozbrojený konflikt mezi Srbskem a kosovskými Albánci v roce 1999 donutil desetitisíce lidí k útěku z válkou rozvráceného regionu. V důsledku tohoto konfliktu, když albánská většina uplatnila svoji nadvládu nad touto oblastí, mnoho Srbů a příslušníků dalších menšin bylo vyhnáno ze svých domovů a vytlačeno do enkláv v Kosovu nebo z Kosova ven. Nyní se mnoho vysídlenců vrací. Každý rok je ze sousedních zemí nuceně repatriováno několik tisíc vysídlenců. Zpráva tvrdí, že uprchlíkům není zajištěno bydlení a místa ve školách, nemluvě o finanční pomoci a pracovních příležitostech. „Naléhavě žádáme ústřední a místní úřady, aby těmto zranitelným skupinám zprostředkovaly přidělení nezbytných financí, zlepšily koordinaci a sdílení informací, jak tato zpráva doporučuje,“ řekl vedoucí mise OBSE v Kosovu Werner Almhofer. Tento problém se obzvlášť vážně týká etnických menšin. Příslušníci etnických menšin, které si přejí návrat, mohou zjistit, že společenství, ke kterým patřili, již neexistují. Zbylé srbské obyvatelstvo je kvůli přetrvávajícímu napětí s kosovskými Albánci soustředěno v několika enklávách. Jinde byly srbskojazyčné školy zavřeny, a dokonce základní lékařské péči je nestejně dostupná. „Není překvapivé, že albánské úřady Srbům v návratu nepomáhají, ale tito Srbové také nespěchají s tím, aby opustili svojí domovinu a žili v nepřátelském prostředí Kosova,“ říká Lev Voronkov z Moskevského státního institutu mezinárodních vztahů. A dodává: „Tato zpráva není překvapením. A já neočekávám, že se tamní situace po dlouhou dobu změní.“ OBSE žádá výraznější financování a více úředníků, kteří mají být speciálně vyškoleni k jednání s uprchlíky. Vláda v Prištině na tuto zprávu dosud nereagovala. Igor Ogorodnev Přeložil KH. ZDROJ: russiatoday.com
|