Albánci vyhledávají srbské lékaře |
Úterý, 10. května 2011 Lékaři z polikliniky ve Štrpcích se rozhodli neúčtovat Albáncům z Prištiny, Prizrenu a Peći, kteří jsou bez peněz a stále častěji zde vyhledávají pomoc, poplatky za zdravotní prohlídky. Štrpce – Kosovští Albánci se stále častěji vydávají do Štrpců, aby tam vyhledali pomoc u srbských lékařů. Není pro ně složité jet 61 km z Prištiny, 30 km z města Uroševac nebo 35 km z Prizrenu, aby pak jen s občanským průkazem vyhledali lékaře placeného srbským ministerstvem zdravotnictví. „Rozhodli jsme se příslušníkům albánské komunity, ať jsou odkudkoli, poskytnout zdarma lékařské vyšetření, které patří mezi nejdražší lékařské služby. Registrujeme každého pacienta, zapíšeme si jeho jméno a věk na základě občanského průkazu či jiného dokladu, kterým se prokáže,“ říká pro list Politika dr. Radojko Savić, ředitel polikliniky ve Štrpcích. Říká, že z 300 návštěv během dne tvoří Albánci čtvrtinu pacientů, a ze 70 nočních prohlídek v ambulanci, tvoří dokonce polovinu. Z toho vyplývá, že během 24 hodin jsou z 370 pacientů až 110 Albánci. „Platí za zdravotní materiál, byl-li použit, jakož i za léky,“ říká dr. Savić. Městečko Štrpce čítá 2 000 obyvatel, z nichž všichni jsou Srbové, ve stejnojmenném okrese žije na 10 000 Srbů a 2 000 Albánců. Čím to je, že poliklinika v tak malé horské enklávě příjímá kolem 150 000 pacientů ročně? „Nevím, jak to vypadá v jiných poliklinikách na Kosovu, ale u nás existuje tzv. pozitivní diskriminace. Jsem si jistý, že albánští pacienti, kteří k nám chodí, nemají pojištění ani peníze. Albánci, kteří ho mají, se jezdí léčit do Tirany a poslední dobou i do Bělehradu, Záhřebu, Lublaně a Bruselu. Proto je humánním gestem pomáhat lidem, ohroženým po všech stránkách. Kromě toho, albánské polikliniky a nemocnice jsou ve velmi špatném stavu, nejen z hlediska personálního zabezpečení, ale také pokud jde o vybavení, protože se v 90. letech minulého století, kdy opouštěli srbské státní zdravotnictví, rozhodli zařízení čím dál více privatizovat. Nyní se ale dostávají do situace, kdy jejich národ nemá peníze ani na základní prohlídky,“vysvětluje dr. Savić. Před třemi roky začali Albánci chodit, nejprve stydlivě, do ordinací srbských lékařů na Šar planině. Dříve platilo rozhodnutí, že Albánci žijící na území okresu Štrpce budou za prohlídky platit, ale v loňském roce se dr. Savić se souhlasem zdravotnického personálu rozhodl albánským pacientům prohlídky neúčtovat, ať již přijeli odkudkoli. Jedná se o rozhodnutí polikliniky, ve které je zaměstnáno 292 lidí, z toho 93 lékařů. Dr. Radojko Savić je původem z devět kilometrů vzdálené vesnice Sevce, poblíž Šar planiny. Jeho specializací je neuropsychiatrie, a dobře zná situaci a zvyky zdejších obyvatel. Ví, proč mnozí Albánci k lékařům chodí v noci. „Jedním z důvodů je, že noční návštěvy urgentního typu se nikde na světě neúčtují. Druhým je to, že pacienti této národností si nepřejí, aby je jejich soukmenovci viděli, že jdou do srbské polikliniky.“ Dle tarifu ministerstva zdravotnictví, platného na celém území Srbska, prohlídka u doktora stojí 356,44 dinárů, u specialisty 289 dinárů, ultrazvukové vyšetření 410,33 dinárů, EKG 202,15 dinárů a rozbor krve 200 dinárů. Vděční, že nemusí platit za tyto prohlídky, se Albánci svěřují svým lékařům, že ultrazvukové vyšetření v soukromých ordinacích v Prištině, Prizrenu či Uroševci stojí 40 euro a trhání zubu pět euro. Jsou to výdaje, které si chudina nemůže dovolit. Kromě toho, většinové obyvatelstvo Kosova má problém se zdravotnickým personálem. „Náš ústav má ambulance ve všech vesnicích okresu Štrpce, i v těch smíšených. Například ve vsi Drajkovce je jedna polovina budovy srbská a druhá albánská, ale neexistuje zde normální komunikace. Albánský personál mne neuznává jako svého ředitele, což se dá očekávat, na druhou stranu já je nepovažuji za své zaměstnance. Je platí kosovská vláda, nás Srbsko. Naše doktorka, která zde pracuje, mi říká, že 99 procent místních Albánců chodí k ní, i když je kolega Albánec přítomen,“ říká. Dr. Savić odhaduje, že poliklinika ve Štrpcích nepokrývá pouze území s 12 000 obyvateli, ale že pod ní spadá na 36 000 lidí, včetně obyvatel z Gory, Dragaše a Sredačské župy. „My jsme srbskou matkou pro všechny. Snažíme se v našich podmínkách, které nejsou nejlepší, zavést vládu humanity a odbornosti, přičemž neděláme rozdíl mezi národnostmi. Na naší poliklinice koncem minulého roku rodili tři Albánky a od jejich příbuzných se nám dostalo vděčnosti a hezkých slov, což je pro lékaře ten nejlepší dar. Na druhou stranu, Srbky ze Štrpcí rodí v „Simonidě“ v obci Laplje Selo a v Kosovské Mitrovici, protože se domnívají, že tam je situace lepší,“ vysvětluje dr. Savić. Dr. Savić studoval v Bělehradě. Než začalo bombardování Srbska pracoval v Uroševci. „Odtud jsme byli v roce 1999 vyhnáni, ale Albánci z Uroševce si stále pamatují na srbské lékaře a kvůli prohlídkám u nás jezdí 35 kilometrů do Štrpcí. To, co se stalo mně a mým kolegům před 11 lety, jsem nikdy obyčejným Albáncům nezazlíval. Mým úkolem, o který ze všech sil usiluji, je zajistit, aby tento ústav měl přijatelnou úroveň. Srbské ministerstvo zdravotnictví má pro nás pochopení, ale i já rozumím, že v podmínkách krize není ministerstvo schopné poskytnout více.“ Zvonko Mihajlović, starosta okresu Štrpce, který byl zvolen v srbských volbách v roce 2008, pro náš list říká, že rozhodnutí polikliniky je správné. „Ekonomická krize udělala své. Hospodářství Kosova nefunguje a lidé jsou bez peněz. Albánci dokonce pracují jako nádeníci u Srbů. Jako obyčejná pracovní síla za 7 eur a mistři za 15 eur. Z těchto peněz nemohou lékaře zaplatit. Na druhou stranu není tajemstvím, že jejich albánští lékaři se k diplomům dostávají poněkud kratší cestou, a tak se rozumí samo sebou, proč se Albánci v ordinacích srbských doktorů ve Štrpcích objevují stále častěji,“ řekl nám Mihajlović. Zdroj: http://www.politika.rs/rubrike/Drustvo/Albanci-traze-srpske-lekare.lt.html překlad: vm
|