Neděle, 23. října 2011 / Nebojša Malić 

Je nemožné, aby pozorovatel dění na Balkáně sledoval jakýkoliv druh lidového protestu kdekoli na světě a nepomyslel přitom na 5. říjen 2000. Toho dne Impériem podporovaná „demokratická opozice“ v Srbsku zorganizovala převrat a zbavila moci jugoslávského vůdce Slobodana Miloševiće (a brzy potom rozbila Jugoslávii). Tento převrat byl prezentován jako lidové povstání, kterému americká vláda a „nevládní“ nadace pouze napomohly - částkou zhruba 100 milionů dolarů. Když však byl přesně stejný vzorec následně zopakován v Tbilisi, Kyjevu a na několika dalších místech, bylo jasné, že platí staré rčení: Jednou náhoda, podruhé náhoda, třikrát a více – rozhodně nepřátelská akce. Dokument natočený v tomto roce odhalil účast „revolučních konzultantů“, agentů Impéria ze Srbska, při řízení tuniské a egyptské revolty. Zda Impérium stálo i za podněcováním povstání v Sýrii, je nejasné. Libye následovala jiný balkánský scénář. A nyní zde máme hnutí „Obsaďme Wall Street“ [Occupy Wall Street], které se šíří i do dalších míst v USA, v souvislosti s nímž se již také vynořili profesionální revolucionáři (video).

Objevila se závažná obvinění, že tyto protesty byly podporovány Georgem Sorosem, který je klíčovým hráčem při imperiální infiltraci do východní Evropy. Soros to v oficiálním vyjádření popřel, ale mluví se o lidech ve Washingtonu…

Chamtivost špatná, válka dobrá

Demonstranti hnutí „Obsaďme Wall Street“ (OWS) nepřišli se žádnými oficiálními požadavky. Nedávno se jistý seznam požadavků objevil, ale zjevně vyvolal takový odpor, že se od něj snaží usilovně distancovat. S výjimkou malých skupin demonstrantů z hnutí „Zrušit Fed“ [End the Fed], OWS působí dojmem, že volá po větších pravomocech vlády, aby mohla bojovat s firemní korupcí.

Je však pozoruhodné, že v oficiálních i neoficiálních prohlášeních chybí požadavek na zastavení všech zahraničních válek a snížení vojenských výdajů, i když s výjimkou mandatorních výdajů převyšují všechny ostatní položky rozpočtu. Impérium mezitím propaguje válku s Íránem, přičemž kašíruje krajně nepravděpodobné teroristické spiknutí, které údajně odhalilo skandály provázené ministerstvo spravedlnosti. To nestačí ztráty na lidských životech a majetku v souvislosti s probíhajícími a nikdy neskončícími válkami v Iráku a Afghánistánu?

Vůbec žádná práva

Mezitímco někteří demonstranti hnutí OWS požadují dávky v nezaměstnanosti, vojáci, po jejichž návratu domů demonstranti nevolají, mají plné ruce práce s odpíráním práva na život celému národu, jehož příslušníkům předtím odepřeli svobodu a majetek. Srbové na Kosovu, které okupanti z NATO po invazi v roce 1999 oplotili ostnatým drátem v ghettech, byli během posledních deseti let absolutně beztrestně napadáni, okrádáni a vražděni. „Příslušníci mírových sil“ NATO to ignorovali. A vůbec prvním činem EULEXu – mise EU pro prosazování „práva a

pořádku“ na Kosovu – poté, co převzal pravomoc od OSN, bylo propuštění usvědčeného teroristy. 

Jako by nestačilo, že Mezinárodní soudní dvůr (ICJ) překroutil logiku a právo, aby ospravedlnil vyhlášení nezávislosti, které prozatímní albánská vláda učinila v roce 2008, NATO a EULEX nyní aktivně napadají zbylé Srby v provincii ve prospěch této prozatímní vlády odvolávajíce se na „právo a pořádek“. Když Srbové pokojně protestují, jsou ocejchováni jako „zločinci“.

27. září spustili vojáci NATO palbu na protestující srbské civilisty v Jarinji. Tvrdili, že použili jen gumové projektily, dokud se neobjevily jasné důkazy o tom, že tomu tak nebylo. Pak se příběh změnil. Plně vyzbrojení vojáci NATO byli „napadeni“ srbskými civilisty a stříleli v „sebeobraně“. Lži. Tito civilisté pár dní předtím poskytovali jídlo německým vojákům (bez ohledu na zlou krev vyvolanou dvěma světovými válkami). Jejich existence jako taková, samotný akt jejich protestů proti obsazení jejich území – a to, že se nepodřídili – představovaly „napadení“ v myslích aliančních představitelů.

Ultimátum

Srbské barikády a občanská neposlušnost zcela narušily plány albánské vlády v Prištině, KFORu, EULEXu, ale i Impéria. Nikdo neví, co si s nimi počít. Snažili se tlačit na kolaborantskou vládu v Bělehradě, která je jinak přeochotná udělat vše, co Impériu na očích vidí. Bělehrad ale nemůže dělat nic, protože mu Srbové v Kosovu odmítají poslušnost, tak jako KFORu a Prištině. Stále větší počet lidí z celého Srbska se přidává na jejich stranu. To, že Impérium vehementně trvá na „kosovarské“ suverenitě, rychle podkopává jeho moc nad Bělehradem.

Střelba na demonstranty byla zbytečná, protože po odstranění barikád se brzy objevily další.  KFOR se nyní snaží blokovat všechny horské stezky, které Srbové používají, ačkoli argumentuje, že jeho posláním je zajistit „volný pohyb“ pro každého! KFOR cynicky tvrdí, že se drží svého mandátu OSN, i když tomu tak zjevně není. Erhard Drews, německý generál ve vedení KFORu, vyhlásil Srbům ultimátum, aby do pondělka tohoto týdne odstranili barikády.

Bezradní

Chování Washingtonu, Bruselu, Prištiny, KFORu a EULEXu naznačuje, že nikdo z nich nemá nejmenší tušení, s čím se potýkají. EU se tento týden pokusila Bělehrad nalomit tím, že Srbsku udělila „status kandidátské země“, ale zároveň otevřeně požadovala, aby Bělehrad uznal nezávislosti Kosova a zřekl se tamních Srbů. Mezitím byla založena jistá „srbská“ NGO s cílem argumentovat, že boj za Kosovo je „příliš drahý.“ To, co bruselští byrokraté či jejich kolegové z Impéria nechápou, je to, že bělehradští kolaboranti by se rádi vzdali, ale nemohou.

Srbské barikády nejsou v žádném případě pouhou konvenční událostí, ale jsou projevem válčení  4. generace, kdy slabost je skutečně síla, morálka vítězí nad hmotnou situací a stát se rozpadá na nestátní složky. Jak lze vůbec porazit někoho, kdo říká, „pokud mě chcete zabít, tak do toho“? Konkrétněji řečeno, proč by měli Drews a další věřit, že je to blaf a že Srbové budou souhlasit se svým podrobením,  použije-li se pouze o stupeň větší síly?

Balkánská agenda

To, že Impérium na Balkáně soustavně realizuje plán na rozdělení a podseknutí Srbů a zároveň trvá na nedotknutelné suverenitě kohokoli jiného, je zjevný fakt. Hodně inkoustu a úsilí bylo vynaloženo na objasnění, proč to dělá. Ale jeden prostý důvod člověka napadne: protože může.

Nebo spíše, protože skrze ujištění, že to může dělat Srbům, může to dělat komukoli, kdekoli a kdykoli. 

Této agendě nicméně stojí v cestě dvě věci. Aby seříznutí Srbska skutečně získalo tah, je nutné, aby to Bělehrad schválil. Z tohoto důvodu byla současná vláda velvyslanci Impéria instalována.

Přestože se snaží, jak může, nepodařilo se jí zastrašit a obelhat srbský lid, aby přijal tento nejvyšší požadavek Impéria, a nyní jí hrozí bezprostřední zhroucení. 

Druhou věcí je přetrvávající přítomnost Srbů v provincii, kteří ji odmítají opustit i přes neustálé útoky, vraždy a pogromy. Jeden velitel KFORu, stejný člověk, který nyní stojí v čele EULEXu, se před čtyřmi lety vyjádřil, že „problém“ jednou „skončí tak nějak biologicky,“ že Srbové „prostě zmizí,“ vymřou věkem. To se zrovna neděje, takže Impérium a jeho albánští klienti začínají být netrpěliví. 

Otázkou je, zda je Impérium připraveno si ušpinit ruce. V minulosti delegovalo etnická vyhánění na Balkáně na své „zuřivé psy“ (ať již šlo o chorvatskou vládu nebo Kosovskou osvobozeneckou armádu – UÇK). Válčení je jednoduché, když člověk může dehumanizovat nepřítele, nebo se sám zdrží zabíjení (s využitím dálkově řízených dronů). Ale může se na tom podílet voják, který jen před pár týdny jedl z talíře zelí s lidmi, které má hypoteticky zabít? Pokud ano, Impérium nejenže politicky zkrachovalo, ale vstoupilo přímo do říše zla, která „nemá hranice ani omezení.“ V tom případě vše, co platilo, již neplatí.

Nebojša Malić, 15. října 2011

Zdroj: antiwar.com, překlad Karel Hyka