Děkujeme všem dárcům
za finanční prostředky pro
občany vytopených srbských
měst Obrenovac a Krupanj.
Bylo vybráno přes 27 000 Kč.
Za ně jsme pořídili
polštáře a přikrývky
pro nejchudší z vyplavených.
Děkujeme i za dar školních brašen.
Zde si můžete prohlédnout foto
z předávní vašich darů.
Ještě jednou díky za vaši štědrost.



Právě připojeni - hostů: 845 

DOPORUČENÉ KNIHY

Alexander DORIN

SREBRENICA





Právě (19.12.2013) vyšla výborná kniha.

Alexander Dorin, Švýcar s jihoslovanskými kořeny, odhaluje snad největší mediální a politický podvod, který byl na nás dosud spáchán. Českému čtenáři přináší mnoho otřesných faktů a dosud chybějících informací. Kniha zároveň nepřímo ukazuje na hanebnou úroveň české mediální scény. Její čtení nedoporučujeme zarytým pravdoláskařům. Mohla by u nich vyvolat silnou depresi či infarkt.

Po přečtení se budete na svět dívat docela jinak.

Cena: 330 Kč + poštovné+balné



Objednávky na:

http://www.amabilis.cz/botanika/eshop/0/0/5/125-SREBRENICA




DOPORUČENÁ KNIHA:



Prof. Dr. Rajko Doleček

Necenzurované obrazy II.





Kniha plná faktů z nedávné historie Evropy, jejichž zveřejnění se mnohým mocným dnešního světa nelíbí. Ukazuje na pravé viníky posledních balkánských válek a krvavého rozpadu Jugoslávie. Čtení této knížky vás nenechá lhostejnými.




  • Kosovo
  • Kosovo
  • Kosovo
  • Kosovo
Válka pro nerostné bohatství Kosova Tisk Email

Čtvrtek, 17. listopadu 2011



Odhaduje se, že bohatství nalezišť olova, zinku, niklu, manganu, molybdenu a bóru (sedm strategických rud) na Kosovu představuje téměř 1 000 miliard amerických dolarů.

Avrupa Minerals, americká globální korporace specializovaná na vyhledávání nerostného bohatství, nedávno „ s uspokojením oznámila“, že zahájí vrty v Kosovské Kamenici, v blízkosti Gnjilanu.

Začátkem února 2010 začali prospekce na čtyřech nalezištích stříbra, olova a zinku okolo Kosovské Mitrovice, protože to je „nejproduktivnější evropské naleziště olova a zinku“. Měď hledají v Režnju.

V červenci téhož roku Wall Street Journal uveřejnil zprávu, že vyslanec světového finančního magnáta George Sorose byl rok před tím pětkrát na Kosovu.

A to ve společnosti albánského miliardáře Sehita Muye, s kterým chce Soros těžit kosovský lignit, jehož zásoby jsou odhadovány na 300 miliard dolarů.

Výkonný ředitel korporace „Albánské minerály“ Muya ani Soros nemají na zřeteli jenom uhlí, ale i olovo, chrom, zinek, zlato, stříbro, měď, nikl a další bohatství, zakončil Wall Street Journal.

Srbské ministerstvo energetiky ocenilo v roce 2009 hodnotu protiprávně uloupeného majetku srbského státu v oblasti energetiky na Kosovu okolo 1,5 miliard dolarů. Tehdy bylo v ministerstvu řečeno, že by „hodnota tohoto bohatství představovala až 100 miliard eura, když se hodnotí z perspektivy výnosu, který by se získal těžbou a přeměnou tohoto energetického bohatství na elektrickou energii.

V tomto okamžiku je rudný bazén „Trepča“ prolezlý výzkumnými týmy velkých korporací.


Společnost Lydian Internetional (do roku 2006 Rio Tinto) otevřela 4. listopadu 2010 v Prišitně své obchodní oddělení, které pracuje na plné obrátky. Jak by také ne, když začátkem roku 2008 oznámili, že u Orachovce našli naleziště zlata se sytostí 1,87 gramů zlata na jednu tunu vytěžené zeminy (nejlepší vzorek obsahoval až 7,97 gramu/tunu).

"Je to vzrušující nový objev zlata v této oblasti, která byla dříve známá pouze svými „nikl-měďno-kobaltovými  zdroji," řekl Tim Coughlin, prezident společnosti.

Koncem roku 2007 Neil Clarck v New Statesmanu konstatoval , že George Soros a jeho Open Society Fundation se nezabývá jen ochranou lidských práv a občanskými svobodami – ale společnost je „otevřena“ pokud si on a jeho společníci mohou vydělat velké peníze. Clarck to ilustroval Sorosovými investicemi na Kosovu „ aby převzal kontrolu nad dolem Trepča“, kde jsou „velké zásoby zlata, olova a dalších nerostů“.

Flora Sonders již 30. července 1998 zveřejnila text s nadpisem „Kosovo: válka kvůli dolům“ a poukázal na skutečnost, že odborné metalurgické a podobné publikace informují úzký kruh finančníků a businessmanů o tamním velkém přírodním bohatství. Článek zakončila tím, že důl „Trepča“ bude kontrolovat ten, kdo vyhraje ozbrojený střet na Kosovu a dominace NATO v této oblasti by „postavila americké korporace do nejlepší pozice“.

Hlavní radou pro Misi OSN na Kosovu (UNMIK) bylo „převzít důl Trepča od Srbů co možné nejrychleji a vysvětlit, že se to má udělat“. Vojska NATO v síle okolo 3 000 vojáků vpadly14. srpna 2000 ve 4,30 hod. do Slévárny olova ve Zvečanu, zavřely ji a tisíce zaměstnanců vyhodili na ulici.

Bernard Kouchner, šéf UNMIKu takto ospravedlnil akci zabavení dolu Trepča: „Jako lékař a hlavní administrátor na Kosovu nemohu ani na jeden den povolit tuto hrozbu pro zdraví dětí a těhotných žen“.

Proto vojáci NATO nosili chirurgické roušky, aby se údajně neotrávili „příliš zamořeným ovzduším“.


Nyní se ukázalo, jak ty masky skrývaly dalekosáhlé cíle při zabavení cizího majetku.


Před tím, než začala agrese NATO na Jugioslávii, Novak Bijelić, ředitel dolu Kombinátu „Trepča“ vydal toto prohlášení. „Válka na Kosovu je kvůli dolům, pro nic jiného. Toto je Srbsko, toto je srbský Kuvajt, Kosovo je srdce Srbska. Kromě toho, Kosovo má k dispozici 17 miliard tun uhlí.“

Málo kdo ho ale chtěl poslouchat.

Pramen: http://www.smedia.rs/vesti/vest/80139/Kosovo-Rudnik-Trepca-NATO-Rat-za-kosmetsko-rudno-blago.html

Překlad: vd a nk