Jak západ roku 1993 schoval detailní seznam srbských obětí z Podriní a kde se nacházel dodnes. Významný dokument je v sídle OSN v New Yorku, v místnosti GA 57.

Když velvyslanec Darko Tanasković, jako zvláštní emisar prezidenta Dobrici Ćosiće v květnu 1993 v sídle CIA v Langley představil zprávu vlády Svazové republiky Jugoslávie (SRJ) o utrpení více než 1.000 Srbů Středního Podriní v prvním roce bosenské války, dva vysocí představitelé americké zpravodajské služby vyhodnotili zprávu jako z odborného hlediska, "nejkvalitněji připravený a zpracovaný materiálu o obětech konfliktů na prostoru bývalé Jugoslávie".

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo vydal prohlášení, že USA „odmítají pokus o anexi Krymu Ruskem a slibují, že se tento postoj nezmění až do chvíle navrácení územní celistvosti Ukrajiny“. Vyzval rovněž Rusko k „ukončení okupace Krymu“. Na jeho prohlášení reagovalo ruské velvyslanectví ve Washingtonu.

„S deklaracemi a prohlášeními o Krymu přichází ministerstvo USA každého čtvrt roku. Nic nového jsme neslyšeli,“ lze číst na facebookové stránce ruského velvyslanectví v USA.

„Snaží se operovat dokumenty mezinárodního práva obsahujícími ustanovení o právu národů na sebeurčení, které jsou základem návratu Krymu jako součásti Ruska v roce 2014,“ uvádějí ruští diplomaté.

Kdykoli píši západobalkánské zápisky, vzpomenu si na dobu relativního klidu. V Bělehradě jsem chodil k Albánci pro zmrzlinu a bureg , v Ulcinji poslouchal mujezina zvoucího táhlým hlasem až polozpěvem - ezan - z minaretu k modlitbě (namaz). Vzpomínám, jak v Sarajevu mi servírka naznačovala, jak je krásná procházka na Jahorinu a u moře s Dalmatincem jsme si dávali facky nikoli kvůli tomu, že jsem Srb, ale že jsem mu přebral blonďatou Němku… (vlevo kolorit bosenské kávy).