Slobodan Miloševič se v devadesátých letech minulého století ocitl v extrémně těžké a smrtící situaci. Vlastně se to v té době týkalo všech Srbů na Balkáně a platí to až dodnes. Pan Miloševič stál proti Západu, vedenému Amerikou, následovanou Evropskou unií. Když si uvědomil, že Socialistická federální republika Jugoslávie nemůže být zachráněna, udělal Miloševič vše, co mohl, aby ochránil nově vytvořenou Federální republiku Jugoslávii a ochránil Srby žijící v Chorvatsku, Bosně, Kosovu a Metochii. A kvůli tomu Západ uvalil na FR Jugoslávii zločinné a nemilosrdné sankce.

Úterý, 5.září 2017 / Hlavné správy

Zítra, 11. června proběhnou na Kosovu a Metochiji, jihosrbské provincii uloupené Srbsku v roce 1999 agresí NATO, volby do parlamentu samozvaného albánského státního útvaru 'Republiky e Kosovës'. Západní politici i protektorátní správa Kosova v misi EULEX prohlašovali, že si od voleb slibují „prohloubení odpovědné politicky a smíření“. Především smíření mezi obyvateli většinové albánské a menšinové srbské národnosti. „Místo toho na Kosovu duní velkoalbánské bubny“, hlásí rozhlasová stanice Deutsche Welle (DW).

Kosovo bylo na začátku zhoršení americko-ruských vztahů. To lze dnes jednoznačně z historického pohledu konstatovat. Strobe Talbott, náměstek ministryně zahraničí Madeleine Albrightové, na tento zlom vzpomíná, když se náhle na jednání o Kosovu objevil jako náhradní vyjednavač Vladimir Putin.